Wolfgang Gerle: průkopník půjčoven knih, na jehož odkaz navazuje i Vysočina

Česko patří mezi země s nejhustší sítí veřejných knihoven a Vysočina je toho dobrým příkladem. V regionu fungují desítky knihoven, často v menších obcích, kde jsou přirozeným centrem komunitního života. Knihovnice, dobrovolníci i místní spolky tu dlouhodobě udržují tradici čtenářství, která má v českých zemích hluboké kořeny. Jedním z lidí, kteří tuto tradici pomáhali formovat už v 18. století, byl pražský knihkupec Wolfgang Christian Gerle, rodák z Frankfurtu nad Mohanem.

Gerle působil v době, kdy byly knihy pro většinu lidí drahé a těžko dostupné. Přesto hledal způsoby, jak je přiblížit širšímu okruhu čtenářů. Jeho aktivity patří k prvním doloženým pokusům vytvořit službu, která by knihy zpřístupnila běžným lidem – princip, na kterém později vyrostly i veřejné knihovny, jak je známe dnes, včetně těch na Vysočině.

Čtenářský klub na Staroměstském náměstí

V roce 1772 otevřel Gerle v domě U půl zlaté hvězdy na Staroměstském náměstí čtenářský klub. Nabízel přístup k novinám, časopisům i knihám a stal se místem, kde lidé mohli sdílet informace a diskutovat o aktuálním dění. V době bez rychlých médií šlo o významný zdroj novinek.

O tři roky později, v roce 1775, Gerle rozšířil svou činnost o půjčovnu knih v Karlově ulici. Zavedl jednoduchý systém poplatků – za výpůjčku se platil krejcar, roční předplatné stálo čtyři zlaté. Kromě půjčování knih pořádal také aukce a sestavoval katalogy, aby čtenáři věděli, jaké tituly jsou k dispozici.

Konkurence a finanční potíže

Půjčování knih se v té době začalo objevovat i u dalších tiskařů a nakladatelů. Gerle tak čelil konkurenci a postupně se dostal do finančních potíží. Jeho podnikání nakonec skončilo v několika dražbách. Přesto jeho snaha ukázala, že půjčování knih může být běžnou službou pro veřejnost.

Bratr Ondřej a první veřejná čítárna časopisů

Knihám se věnoval i Gerleho bratr Ondřej. V roce 1781 získal povolení k provozu první veřejné čítárny časopisů v domě U bílého jednorožce na Staroměstském náměstí. Projekt byl nákladný a podle dobových záznamů ho finančně velmi zatížil.

Konec 18. století přinesl zásadní změnu – monarchie zakázala veřejné čítárny a půjčovny, protože se obávala šíření myšlenek, které se po Francouzské revoluci rychle šířily Evropou. Ondřejova čítárna tak v roce 1799 zanikla, stejně jako další podobné podniky.

Odkaz, který žije i na Vysočině

Přestože Gerleho projekty neměly dlouhé trvání, jejich principy později ovlivnily vznik veřejných knihoven. Významným milníkem byl knihovnický zákon z roku 1919, který podporoval vznik knihovny v každé obci. Díky tomu má dnes Česko jednu z nejhustších knihovních sítí na světě.

Na Vysočině je tento odkaz patrný velmi silně. Knihovny v regionu nabízejí nejen knihy, ale také besedy, vzdělávací programy, setkání čtenářských klubů nebo akce pro děti. V mnoha obcích jsou jedním z hlavních míst, kde se lidé potkávají. Historie Gerleho půjčovny tak připomíná, že dostupnost knih a informací je výsledkem dlouhodobého úsilí, které dnes na Vysočině udržují stovky knihovníků a dobrovolníků.