Mimo to se politici bavili také o problémech s nízkými platy zaměstnanců, propojení škol a trhu
práce, nebo zemědělství.
Pozvání do předvolební debaty České televize přijali Jiří Běhounek (ČSSD), Josef Pavlík (ANO),
Milan Plodík (KSČM), Libor Honzárek (TOP09). Jan Veleba (Koalice SPD a SPO), Jaromír Kalina
(KDU-ČSL), Zdeněk Geist (ODS), Lukáš Vlček (Starostové pro Vysočinu) a Zdeněk Kopecký
(Změna pro Vysočinu).
Nejbohatší na faktické výroky bylo vystoupení stávajícího hejtmana Jiřího Běhounka. Z celkem
deseti jeho prohlášení byla však celá polovina neověřitelných. Pravdivá byla například jeho
informace o propojení Střední průmyslové školy v Třebíči s jadernou elektrárnou Dukovany.
Naopak jako zavádějící bylo vyhodnoceno hejtmanovo tvrzení, že „školy jsme se (Kraj Vysočina)
snažili zrekonstruovat … narazili jsme ale na odpor v jednotlivých městech,“ které evokuje
rekonstrukci ve smyslu fyzické přestavby, zatímco kraj navrhoval rekonstrukci ve smyslu slučování
a snižování provozních nákladů. To kritizovali zástupci měst i škol, kteří se obávali zhoršení kvality
výuky, nebo dopravní obslužnosti.
Naopak žádných nepravd ani zavádějících či neověřitelných tvrzení se jako jediný nedopustil
kandidát za ODS, Zdeněk Geist.
Senátor Jan Veleba, kandidující za koalici SPD a SPO, skončil v debatě s celkovou bilancí šesti
pravdivých, dvou nepravdivých, a jednoho neověřitelného výroku.
Debata se stočila také k bramborám. Politici se neshodli na velikosti plochy, která je v kraji dnes
touto plodinou osazena. Libor Honzárek hovořil o „50 procentech tradičně osazované plochy“,
podle Milana Plodíka je to „15 procent plochy, která byla osazena v 60. letech“ a Jan Veleba
hovořil o „25 tisících hektarech, přesně“. Pravdu neměl ani jeden, na Vysočině pokrývají
brambořiště momentálně jen asi 22 tisíc (pokud vezmeme v potaz všechny typy brambor) hektarů
půdy, tedy přibližně 11 procent oproti stavu v 60. letech 20. století.
