Války o rakouské dědictví
Matka dvou císařů, Marie Terezie, byla arcivévodkyní rakouskou, královnou uherskou a českou. Ujala se vlády den po otcově smrti roku 1740. Ve stejném roce mladý, pruský král Fridrich II. napadl její nejbohatší provincii Slezsko, jehož velkou část nakonec připojil k Prusku.
Velká Losenice
Velká Losenice vznikla už ve středověku stejně jako mnoho jiných obcí ve stejné oblasti, byla to původně hornická osada, kde se těžilo stříbro a železná ruda.
kostel sv. Jakuba, Velká Losenice
Při příchodu do obce vás uvítá příjemný pohled na čapí hnízdo na komínu.
Z domu číslo popisné 24 vyšel den před štědrým večerem roku 1817 mladý rolník
Matěj Havlíček. Šel do dnešní Havlíčkovy Borové, městečka vzdáleného asi hodinu chůze od Velké Losenice, aby si v něm koupil kus pozemku, na němž vystavěl svůj domek. V něm se roku 1821 narodil jeho druhorozený syn
Karel Havlíček Borovský. Na návrší nad obcí Velká Losenice je kostel zasvěcený patronu poutníků, svatému Jakubovi staršímu. Na hřbitov ke kostelu a ke kostnici se vchází od východu bránou ve čtyřboké, nízké věži zvonice.
Kostnice ve Velké Losenici
Na hřbitově, západně za kostelem, stojí šestiboká kostnice, krytá stanovou mansardou.
Velká Losenice, kostnice
Situování kostela a kostnice v těsné blízkosti za ním, vyvolá v člověku pocit hledání smyslu života. Kostnice byla postavena v sedmdesátých letech osmnáctého století knížetem Karlem Maxmiliánem z Dietrichštejna.
Na dveřích kostnice je text od
Václava Němce zpracovaný podle farní kroniky. „Je zaznamenáno, že do Velké Losenice, bylo přivezeno 5. června 1746 na polních vozidlech z Polné na tři sta raněných vojáků, patřících ke zdecimovanému pluku Kajetána Kolowrata. Pluk prohrál bitvu u Střegova ve Slezsku. Jak to tehdy bývalo zvykem, s nemocnými žoldnéři přišly i jejich ženy a děti. Nedostatek hygieny a ošetření, ale i hlad způsobily, že značná část vojáků a těch, kteří je provázeli, zde zemřelo a bylo pochováno. Tak jako v Nížkově byli pochováni s domácím obyvatelstvem, které tehdy hromadně hynulo na choleru a tyfus. Tyto události připomínají Boží muka na vsi z roku 1746. Masy pochovaných příslušníků různých národů, byly po deseti-patnácti znovu vykopány a srovnány do pilířů v nově zřízené kostnici.“
Čas se zastavil
Když se podíváte dveřmi do kostnice, máte pocit, že čas se zastavil. Kosti jsou složeny ve dvou sloupech a mezi nimi je oltář. Uspořádání lidských kostí nám má připomenout, že smrt nedělá mezi lidmi rozdílu. Na oltáři je kříž, symbol vykoupení a vzkříšení. Podle barokní zbožnosti strach z onoho světa pomáhala překonat naděje v posmrtný život a vědomí, že před trůnem Božím jsou si všichni rovni.
Zdroj:
Text Václav Němec zpracovaný podle farní kroniky Velké Losenice.
Jaroslava Stránská: Havlíčkova Borová ve svědectví starých pergamenů
Autor: Edita Machová
Komentáře
Sdílet článek
