Chrám ve Zvoli
V rodinné tradici nepokračoval, vzhledem ke zdravotním problémům a vyučil se malířem. Nakonec se stal architektem. S opatem Václavem Vejmluvou ho pojil zájem o kabalu a symboliku, což se projevilo v jejich společných projektech.
Chrám ve Zvoli, kdysi patřící cisterciáckému klášteru ve Žďáře nad Sázavou, je zasvěcený patronu země, svatému Václavovi. Obraz kostela se odráží v přilehlém rybníčku, jakoby existoval dvakrát. Ve vodě se zrcadlí nebe i chrám a člověk snadno podlehne dojmu, že i v onom dvojím obraze kostela je ukryta jakási symbolika, co je na zemi, je i na nebi. Za kostelem je hřbitov s márnicí, která je rovněž dílem Santiniho.
Vstoupíte-li do chrámu, obejme vás svými stěnami. Na hlavním oltáři před vámi je obraz
Radslav, kníže Zlický před svatým Václavem. Podle pověsti, když měli spolu bojovat namísto svých vojsk a rozjeli se na koních proti sobě, uviděl Radslav na přilbě svatého Václava zářící kříž. Poklekl před knížetem Václavem a žádal o odpuštění, neboť pochopil, že je to svatý muž.
Kostel ve Zvoli je rovněž postaven na půdorysu kříže, tam, kde se břevna kříže protínají je nad jeho středem, na střeše kostela, věžička ve tvaru knížecí koruny svatého Václava. Kříž snad svým významem připomíná příslušnost obce k cisterciáckému klášteru ve Žďáře a věrnost víře, zároveň
i znovuvzkříšení svatého Václava.
Na dveřích kostela je možné si přečíst více o jeho historii, cituji:
"Farní chrám svatého Václava ve Zvoli byl postaven v letech 1713 až 1717 podle projektu Jana Blažeje Santiniho Aichla, příslušníka třetí generace v Čechách natrvalo usazené italské rodiny kameníků a zedníků. Stavebníkem byl
opat žďárského cisterciáckého kláštera Václav Vejmluva, jehož monogram V se objevuje spolu s křížem na vrcholu průčelního štítu. Vlastním stavitelem byl zedník Kašpar Parous, který později pracoval i na Zelené Hoře ve Žďáru.
Svatyně má půdorys řeckého kříže, jehož ramena jsou konvexně ukončena.
Východní rameno s kněžištěm je prodlouženo a je svázáno dvojicí hranolovitých věží, které svírají pravoúhlý prostor sakristie. Ve Zvoli, jak bylo Santiniho zvykem, obohatil radikální barokní architekturu chrámu, svatováclavskou symbolikou, odpovídající patrociniu svatyně. Okragon nese
kupoli s lucernou, jejíž zastřešení má tvar svatováclavské koruny."
Požár kostela v roce 1740 zničil původní plastickou výzdobu interiéru a proto je současný mobiliář datován do poloviny 18. století. Nad hlavním oltářem zaujme obraz svatého Václava ze druhé poloviny 17. století, jehož autorem je
Karel Škréta. Znázorňuje vítězství svatého Václava nad Radslavem Zlickým. Na stěne presbytáře, hned u oltáře, jsou obrazy od
Petra Brandla, a to na evangelní straně svatý Petr s atributem klíče, na epištolní straně svatý Pavel s atributem meče. Zpovědnice v příčné lodi pochází z padesátých let 18. století. Varhany jsou z třetí čtvrtiny 18. století. Při opravě svatováclavské věže v letech 1962-1965 byla nalezena schránka se vzkazem pracovníků, kteří ji opravovali v roce 1862, a která svědčí o velké lásce a úctě farníků k tomuto chrámu. Zápis končí slovy:
"Udržujte i vy také ozdobu tohoto chrámu Páně, kterážto v posvátné této svatováclavské koruně pozůstává. Nešetřte výloh na ozdobu a okrasu, jakož i my nikdy nešetřili. Myšlenka zkažení koruny této ať Vás nikdy nenapadne a Bůh Vás chraň od takového úmyslu. Bůh, kterýžto zemi vládne, oplatí Vám hojně, když Vy to, co my postavili, zase udržíte. Duch náš nad Vámi bdí a prohlíží věčnost."Autor: Edita Machová
Komentáře
Sdílet článek
