Osadu Skřivánek, která se nachází asi na půli cesty mezi Havlíčkovým Brodem a Štoky, kroniky poprvé zmiňují v roce 1733. Tehdy se jednalo o ne příliš významnou vesničku, která vyrostla kolem hospodářského dvora, jenž patřil úsobským pánům.
O šedesát let později však skřivánecký dvůr koupil bohatý kutnohorský měšťan Jan Antonín Richlý. Nechal jej opravit a v jeho jihovýchodní části nechal postavit klasicistní zámeček. On ani jeho syn Ignác Jan v něm ale nejspíš nikdy nebydleli a přijížděli do něj jen jednou za čas, aby zkontrolovali své poddané.
Po rodu Richlých zámek ve Skřivánku i s přilehlým zemědělským dvorem krátce patřil také jihlavskému poštmistrovi Jiřímu Prokopovi z Lilienwaldu a zakladateli jihlavských lázní Josefu Benediktu Hellerovi.
Po Hellerově smrti už ale do Skřivánku přicházejí pánové, kteří ve druhé polovině devatenáctého století s trochou nadsázky ovládali půl Evropy. Vládcem malého panství u Německého Brodu se totiž stal Karel Antonín Hohenzollern-Simaringen, který po roce 1858 čtyři léta byl pruským ministerským předsedou (v této funkci ho poté vystřídal legendární Otto von Bismarck).
V dalších letech pak Skřivánek patřil také jeho synovi Antonovi (jeho sestra byla portugalskou královou a jeho bratr vládl Rumunsku). Je však nutno podotknout, že Hohenzollern-Simaringenové v devatenáctém století vlastnili v Evropě desítky podobných sídel – často mnohem větších a významnějších, než byl malý zámeček mezi dnešním Havlíčkovým Brodem a Štoky. Je tak dost možné, že žádný zástupce slavného rodu se ve Skřivánku nikdy neukázal.
Posledními soukromými vlastníky skřiváneckého hospodářství byli manželé Emilie a Josef Červení, kteří zámek získali díky pozemkové reformě vyhlášené po vzniku samostatného Československa. Na bývalém panském dvoře však mohli spokojeně hospodařit jen do začátku komunistické diktatury.
Majitelé šlechtických sídel totiž byli mezi prvními, které noví vládci po Vítězném únoru začali systematicky likvidovat. Už v roce 1948 proto zámek Červeným zabavili a nedlouho poté ho věnovali lidu – konkrétně právě se formujícímu JZD Okrouhlička.
A „jednotní zemědělci“ začali brzy po převratu s přeměnou okolí zámečku. Nejprve nechali zbořit hospodářská stavení a na jejich místě postavili kravín, který funguje dodnes. Později se pustili také do – jak své aktivity sami pojmenovali – rekonstrukce hlavní zámecké budovy. Ta spočívala v tom, že z ní otloukli omítku, rozbili okna, zdevastovali interiéry a pak nechali zámek zchátrat do dnešní podoby.
Po sametové revoluci o ruiny nikdo nestál. Budova tak dodnes patří státu, je v dezolátním stavu, dovnitř zatéká a část stěn se bortí. Je proto velmi nebezpečné do budovy vstupovat.
Zámeček se nachází nedaleko osady Skřivánek. Návštěvníci se k němu nejlépe dostanou po silnici, která vede do Okrouhličky.
Autor: Jiří Svatoš
