Baroko na Havlíčkobrodsku představí v Brodě

Výstava Baroko na Havlíčkobrodsku vznikl ve spolupráci Galerie výtvarného umění v Havlíčkově Brodě, Moravského zemského archivu v Brně - Státního okresního archivu Havlíčkův Brod a Muzea Vysočiny Havlíčkův Brod. Výstava si klade za cíl seznámit širokou veřejnost s kulturním a společenským fenoménem baroka v Havlíčkově Brodě a okolí.

Expozice vůbec poprvé představí veřejnosti řadu dosud nevystavených a nepublikovaných exponátů vysoké umělecké i historické hodnoty, z let 1620–1780, mající stěžejní význam pro pochopení regionální historie a dalšího vývoje regionální architektury a výtvarného umění.
Výstava probíhající v prostorách Galerie výtvarného umění v Havlíčkově Brodě, Muzea Vysočiny Havlíčkův Brod a v bývalém augustiniánském kostele sv. Rodiny spravovaném Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových, bude rozdělena na část věnovanou městu Německému (Havlíčkovu) Brodu a okolnímu prostoru členěnému podle hranic někdejších panství. V oddílu věnovaném městu budou vystaveny exponáty zastupující jednotlivé oblasti věnované historii města v daném období, církevním objednávkám zejména pak v souvislosti s osobností děkana Jana Křtitele Seidla, augustiniánskému klášteru a gymnáziu, cechům a řemeslům, barokní hudbě reprezentované Janem Václavem Stamicem a v neposlední řadě německobrodskému rodákovi, spisovateli a historikovi Janu Františku Beckovskému. V části věnované venkovu bylo vybráno několik panství (Polná – Přibyslav, Úsobí, Plandry, Šlapanov a Úhrov), jejichž majitelé pocházeli jak z řad vysoké šlechty (knížata z Dietrichsteina), tak také drobných šlechticů (Dobřenský, Zebo, Göldlin z Tiefenau). Obě tyto skupiny se v rámci reprezentace snažily podporovat svůj sociální status zaměstnáváním špičkových umělců, jejichž díla budou vystavena.
K vidění bude bezmála 150 exponátů od dvaceti zapůjčitelů. Návštěvníci si budou moci prohlédnout obrazy, plastiky, archeologické památky, mapy, plány, veduty, pečeti, typáře, hudebniny, knižní vazby, bohoslužebné náčiní, cechovní památky, fotografie významných architektonických památek a další dokumenty. Mezi nejvýznamnější exponáty vystavené na výstavě patří v nedávné době objevené obrazy jednoho z předních malířů rakouského baroka první poloviny 18. století Michaela Angela Unterbergera, dále dvě dosud neznámé veduty Havlíčkova Brodu nebo rozměrná kolorovaná mapa polensko–přibyslavského panství (320 x 150 cm).
V rámci výstavy bude veřejnosti zpřístupněn augustiniánský kostel sv. Rodiny a děkanský kostel Nanebevzetí Panny Marie. K výstavě připravili pořadatelé doprovodný program přednášek, komentovaných prohlídek a animačních programů pro školy.
Nedílnou součástí výstavního projektu je vydání obsáhlého katalogu, který vedle zpracovaných katalogových hesel věnovaných nejvýznamnějším předmětům zastoupeným na výstavě, obsahuje dílčí studie přinášející řadu nových a dosud nepublikovaných poznatků k fenoménu baroka na Havlíčkobrodsku.
Výstava i publikace si kladou za cíl podnítit zájem o barokní kulturu v regionu nejen u odborné veřejnosti, pro niž může být výstava chápána jako jeden z prvních impulzů k dalšímu bádání, ale zejména u obyvatel Havlíčkova Brodu – barokního města na pomezí Čech a Moravy.
Začátek vernisáže je v 17.00 a výstavu si zájemci mohou prohlédnout do 7. září.

Autor: Aleš Veselý