Ludvík Vaculík psát v úterním fejetonu Poslední slovo Lidových novin o tom, že si při autogramiádách připadá jako úředník a na „knižní kalamitu kolkolem“ nemá čas.
Do Havlíčkova Brodu jezdí hlavně kvůli společnosti. Na Vaculíkově autorském čtení zazněla ale i jeho starší tvorba.
Ludvík Vaculík se vrátil k fejetonům z let 1988 a 1989, které vyšly ve výboru Srpnový rok a stanou se také součástí jeho sebraných spisů. „Ty vydává nakladatelství Atlantis ještě za mého života. Je to tak snazší. Po smrti bych za sebe už neručil,“ vysvětlil Vaculík.
Známý fejetonista četl o socialistickém režimu, surovosti komunistů nebo pomyslném zatykači na Klementa Gottwalda v podobě stokoruny s jeho tváří.
Do Srpnového roku patří také některé z Vaculíkových fejetonů publikovaných v Lidových novinách. „Poslední slovo píšu od prvního vydání samizdatových Lidových novin dodnes, každé úterý. Vybrat si právě tento den bylo prohnané – mám na psaní celou sobotu, neděli i pondělí,“ smál se Vaculík. „Nikdy mi nic nevrátili ani neškrtli. Navíc píšu o tom, co je normálně v novinách, jako bych chodil na redakční rady. Asi pro to mám cit,“ pokračoval.
Nejnovější Poslední slovo Ludvíka Vaculíka se nebude věnovat aktuálním politickým událostem, ale právě havlíčkobrodskému Podzimnímu knižnímu veletrhu.
Autor: Markéta Kubicová, Petr Štěpán