Fragmenty zla a křehkost bytí v Třebíči

Expozice dává nahlédnout do tvorby dvou studentů vysokých uměleckých škol, kterými jsou Tea Dohnalová (Fakulta výtvarných umění v Brně) a Michal Rapant (Akademie výtvarných umění v Praze).
Michal Rapant (1986), posluchač sedmého semestru ateliéru malířství 2, profesora Vladimíra Skrepla, pochází z Topolan u Vyškova a prošel různorodými stupni vzdělání: vyučený truhlář- nábytkář, posléze maturant téhož oboru, od roku 2008 do roku 2011 student Vyšší odborné školy restaurátorské v Brně. Teprve poté nastoupil na Fakultu výtvarných umění v Brně. Ve školním roce 2014/2015 poznal Rapant prostředí pražské AVU, kam na podzim roku 2015 trvale přestoupil.
Michal Rapant je malířem, který miluje barvy, miluje pohyb a expresi ve všem, čeho se dotkne jeho štětec. Má smysl pro kompozici a na svůj věk nebývale dobře zvládá velké formáty. Je hloubavý, na začátku každého jeho obrazu je vždy myšlenka, kterou posléze přetavuje a přizpůsobuje svému tvůrčímu vidění. Je člověkem, který pro velkou lásku k umění žije poněkud mimo náš reálný svět.
Výstava v Třebíči je čtvrtou samostatnou výstavou tohoto mladého tvůrce (Mikulov, Vyškov, Brno, Třebíč). Obsáhlý soubor jeho tvorby byl součástí celorepublikové výběrové přehlídky nazvané Černý koně, kterou v roce 2015 uspořádal v brněnské Adam Gallery (Wannieck Gallery) jeden z nejlepších znalců současné české umělecké scény, Richard Adam.
Tea Dohnalová (1993) vyrůstala v brněnském prostředí, které bylo a je spjato s oblastí umění. Zájem o výtvarnou tvorbu postupně krystalizoval během studia na Gymnáziu Pavla Křížkovského v Brně, známého svou uměleckou profilací. Zde se po léta věnovala keramice, v níž se v rámci studentských soutěží dočkala několika brněnských i celorepublikových ocenění. Když se po maturitě hlásila do ateliéru sochařství I, profesora Michala Gabriela (Fakulta výtvarných umění v Brně), byla o správnosti své volby přesvědčena. Dnes je studentkou pátého semestru.
Podzimní měsíce roku 2014 trávila Tea Dohnalová ve francouzském městě Rennes a tento studijní pobyt se stal její zásadní životní zkušeností. Konfrontovala způsob výuky ve Francii a v domácím prostředí, poznala mladé tvůrce z mnoha evropských zemí a navázala četná přátelství. Bylo to v Rennes, kde se zrodil nápad pracovat se sklem. Nejmenší ze skleněných objektů, které divák vidí na třebíčské výstavě, se zrodily právě v Rennes. V současnosti mladá výtvarnice rozšiřuje škálu využití skla v mnohem širším záběru. Miluje barvu a tvar, využívá nové a nové nápady, jejichž uvedení v život je právě v oblasti sochařské tvorby náročné na čas, fyzickou kondici i na materiální stránku věci. Neopouští však ani klasickou sochařskou linii, která je součástí její ateliérové práce.
Výtvarná díla, která jsou ve výstavní síni Předzámčí v Třebíči prezentována v době do 6. března a byla vytvořena v letech 2014–2015.

Autor: Jitka Fischerová