Hoffmann a Klimt – Pionýři moderny ve Vídni

Je zde názorně předvedena jejich spolupráce a vzájemné ovlivňování tvorby při výzdobě interiérů.
V prvním sále je návštěvník překvapen mohutným vlysem z roku 1902, který Gustav Klimt (1862–1918) realizoval pro vídeňský pavilon Secese na počest Beethovena a jeho Deváté symfonie.
Další mimořádnou a velmi zdařilou rekonstrukcí je schodiště ze secesního paláce Stocklet, největšího díla Josefa Hoffmanna (1870–1956). Budova, která není veřejnosti přístupná, se nachází v Bruselu. Jeho výzdobu z mramoru, keramiky, skla a polodrahokamů provedly Vídeňské dílny (Wiener Werkstätte), u jejichž zrodu Josef Hoffmann stál.
Rekonstrukcí je na výstavě v Belvederu de facto i Klimtův poslední ateliér z roku 1912, který mu svým nábytkem vybavil Josef Hoffmann.

Je zde například jím navržená skříň, křeslo, fotel. Ke 150. výročí narození Gustava Klimta, které připadá na letošní 6. červenec, bude po dlouhé a nákladné rekonstrukci jediný zachovalý umělcův ateliér, nacházející se ve Vídni-Hietzingu, zpřístupněn veřejnosti.
V poslední místnosti výstavy v Belvederu je na stěnách vyobrazena životní cesta Hoffmanna i Klimta - dvou mimořádných umělců a dlouholetých přátel, jejichž kořeny jsou spjaty i s českým a moravským prostředím. Zatímco Hoffmann se narodil v Brtnici, Klimtův otec pocházel z Travčic u Litoměřic.
K výstavě, kterou lze navštívit do 4. března, byl vydán rozsáhlý katalog v německé a anglické verzi.

Autor: Pavel Kryštof Novák