Martin Reiner - Poezie byla u mě první

Jste jak spisovatel, tak vydavatel. K čemu jste se dostal dřív?
Já jsem nejdříve psal básničky, než jsem knížky vydával, takže jsem se znal s básníky a v osmdesátých letech se zakázanými básníky. Když jsem potom dostal nabídku dělat šéfa nakladatelství, tak to pro mě nebylo nic zvláštního, protože jsem už věděl, koho bych chtěl vydávat. Ale ta poezie byla první.

Ve čtvrtek jste měl s Michalem Vieweghem autorské čtení v kavárně U Notáře v Havlíčkově Brodě. Jaká byla atmosféra?
Bylo to příjemné, bylo tam plno a lidé reagovali vstřícně a bylo vidět, že jsou pozorní. Když čtete častěji, a ono to tak většinou bývá, že autoři si berou na čtení texty, které jsou jak říkajíc prověřené a které fungují, tak můžete pozorovat, že na různých čteních lidé reagují jinak. A tady reagovali dobře, bylo vidět, že se takzvaně chytají, takže to bylo příjemné.

Dlouhodobě už připravujete jednu knihu, věnujete jí hodně času, můžete prozradit, o co jde a jak to, že na to tak dlouho čtenáři čekají?
Je to román o básníku Ivanu Blatném, což je český, konkrétně brněnský básník, který emigroval v roce 1948 a byl to jeden z prvních politických emigrantů po únoru a proto si na něm komunisté velmi zgustli. Čtyřicet let jeho jméno neexistovalo, jeho knížky nebyly v knihovnách, nikdo o něm nikdy nic neslyšel, a při tom ten Blatný patřil do trojice Blatný, Ortel, Kainar, což byli nejtalentovanější básníci té doby. A já jsem se o něj zajímal a má to být román o něm, o jeho zajímavém osudu, protože on v té emigraci strávil většinu let za zdmi blázinců, to je taková zvláštní existence. Já jsem o tomto románu začal mluvit v roce 2001, kdy jsem začal psát, takže to už je hodně dlouhá doba. Ale já jsem mezitím stačil napsat asi šest knih, jen ten Blatný pořád nějak není, ale ve smlouvě s nakladatelství je určeno datum září 2013, tak pevně doufám že to stihnu dokončit.

Jak se dá práce vydavatele a spisovatele skloubit?
Nedá, ale díky tomu, že to nakladatelství funguje už dvacet let, tak všichni naši partneři, jako jsou tiskárny, typograf, grafik, redaktor, jsou dlouhodobí partneři, takže to funguje samo.

Jak se Vám tady V Havlíčkově Brodě líbí?
Já tady jsem, už ani nevím pokolikáté, je to jediný veletrh, na který jezdíme. Nemáme totiž veletrhy rádi. Dáte za to velké peníze a ten výsledek za to nestojí, kdežto tady to je jiné. Ale my sem vždy přivezeme zajímavé autory, takže neplatíme za stánek. Ta atmosféra je tady moc příjemná a lidé sem jdou vážně nakupovat knížky.

Jaké autory jste sem do Havlíčkova Brodu přivezl?
Vozíme ty nejlepší samozřejmě (smích). A ono se to opakuje, Jiří Kratochvíl, Michal Viewegh, Michal Ajvaz, a další.

Jaké plány máte do budoucna?
Ty spisovatelské plány jsou nejkrásnější, protože není nic jednoduššího, než si říci jaké knihy napíšete, takže já už mám plán na dalších pět let. A dokonce má už některé knihy napsané.
Co se týče nakladatelství, tak tam je jistota Michal Viewegh, který nám zaručuje ekonomickou stabilitu. Je to pilíř, na kterém to nakladatelství stojí a vydělá spoustu peněz.

Foto: Martina Kovaříková

Autor: Michaela Poláková