Mráz je pokračování Mafie, říká o nové knize Viewegh

V Havlíčkově brodě představujete svojí novou knihu. Jak byste jí čtenářům představil?
Je to volné pokračování Mafie v Praze. Možná to více docení lidé, kteří Mafii četli, ale je to napsané tak, aby si to člověk, který první knihu nečetl, mohl přečíst a aby ho nic vevnitř nerušilo. Bude to pro něj srozumitelné i bez Mafie.

Čím si vysvětlujete to, že Mafie v Praze měla takový úspěch?
Detektivky a thrillery jsou teď v kurzu, k tomu je tato kniha zasazena do konkrétního kontextu české reality. Já jsem tam byl poměrně jízlivý a to je většinou celkem vděčná poloha autorská. Lidé jsou naštvaní na politiky a jsou rádi, když jim aspoň někdo se snaží slovy bojovat a nedává jim to zadarmo.

Téma veletrhu je Dobrou noc a sladké sny. Máte vy nějaký sen?
Nechci být neskromný, ale já už jsem si všechny svoje sny splnil. Rouhal bych se, kdybych chtěl něco víc. Já jsem kdysi snil o tom, že by mi někde vydal knížku. A teď už jich mám 25 a jsou přeloženy do 23 jazyků. Já mám přání, aby do mého života nevstoupila nějaká hrůza a neštěstí a aby mě to psaní bavilo, abych dostával nápady a zachoval si přízeň čtenářů.

Jak dlouho jste na své nové knize pracoval?
Relativně dlouho, protože jsem musel poměrně náročně sbírat materiály, a to byly stovky výstřišků, které jsem dával dohromady. Scházel jsem se s novináři, i třeba s policisty, takže ty přípravné práce byly asi tři měsíce a potom jsem to čtyři měsíce psal.

Velké množství Vašich knih je zfilmováno. Myslíte, že Mafie v Praze nebo Mráz přichází z Hradu, jsou další na řadě pro filmové zpracování?
Bavili jsme se o tom s panem producentem i s Honzou Hřebejkem a shodli jsme se na tom, že lidé nebudou chodit na film, který bude jenom další zprávou o tom, v jak zkorumpované společnosti žijeme. Nutně by to potřebovalo nějakou přidanou hodnotu a tou je humor nadsázka a lehkost a dokonce nastal i názor, že by tento film musel být něco na přelomu Pulp Fiction a Jistě, pane ministře. Takhle to natočit, znamená sehnat na to šedesát milionu a to je náročný úkol.

Kde berete náměty na své knihy?
Tak někdy je to poměrně dohádatelné, třeba když člověk absolvuje patnáct autobusových zájezdů, tak o tom musí napsat. To je případ mnoha knih. Musím se přiznat, že spíše patřím k tomu typu autorů, kteří radši píšou o věcech, které aspoň částečně zažili. Třeba Jiří Kratochvíl je zase opačný případ autora.

Máte velký žánrový rozsah. Jakto že ty žánry tak často střídáte, od pohádek až po thrillery?
Mě to baví, já se nerad opakuji, nedovedu si představit, že bych byla například jako Remarque, který dělal variace na dvě témata celý život. Pro mě je to i odpočinek, já bych nedokázal napsat tři čtyři romány pro ženy po sobě.

Pracujete v tuto chvíli na něčem novém?
Já teď objíždím republiku s novou knihou, pojedu i do zahraničí a k tomu ještě pojedeme do Varšavy s filmem Svatá čtveřice. Začínám si připravovat novou knihu, kterou si chci odpočinou od špíny české politiky a tou bude druhý díl pohádek pro unavené rodiče a bude se to jmenovat Nové pohádky pro unavené rodiče.

Jak se Vám v Havlíčkově Brodě líbilo?
Vždycky se bojím, že to bude bráno jako povinný kompliment, ale my sem vážně jezdíme rádi, máme rádi hotel U Lva, kde vždycky spíme. Dokonce jsme se předtím jezdili jen na otočku, ale teď už se jezdíme, abychom si to tady užili, že jsme tady.

Foto: Martina Kovaříková

Autor: Michaela Poláková