Pohřbívání a hřbitovy v historii Jihlavy

Výstava není zevrubným zmapováním historie pohřebnictví v Jihlavě. Zpracovává téma smrti především v kontextu kulturní historie a nabízí tak zamyšlení nad tím, jakou roli přisuzujeme tomuto tématu dnes. Zabývá se smrtí jako nedílnou součástí života a kulturní historie a vrací se hned do několika hlavních historických období: středověku, renesance, baroka, období osvícenství (tj. 18. století) až po konec 19. století. Návštěvníci se dovědí, jak důležité je zemřít dobrou smrtí, seznámí se s různými způsoby pohřbívání a také s různými zvyky a rituály, které se v souvislosti se smrtí v minulosti dodržovaly, zajímavá jsou například opatření, která bylo třeba dodržet, aby se zabránilo návratu zemřelých mezi živé.
Z archeologických nálezů bude k vidění například výbava hrobu jihlavské ženy z počátku 17. století, tedy z období třicetileté války, a nálezy z krypty kláštera v Nové Říši. Ojedinělá je příležitost prohlédnout si v kompletní podobě podlahu kostela sv. Jakuba, která skrývá více než 170 náhrobníků.
Pro návštěvníky je připravený bonus, kterým je originální "dernisáž": v pátek 31. října se muzejní prostor promění v dušičkový hudební a poetický happening s netradičním občerstvením, který by mohl být příležitostí k zamyšlení mimo jiné nad smyslem či vyprázdněností některých současných rituálů.
Současně bude v mázhausu muzea výstavu provázet a tematicky doplňovat kolekce obrazů jednoho z našich nejvýznamnějších výtvarných umělců druhé poloviny dvacátého století Jánuše Kubíčka.

Autor: Silvie Čermáková