
Zámecký park v Nové Vsi u Chotěboře
Trampotův život byl bouřlivý, plný zlomových situací. Ač zemřel mlád (1889–1942), zanechal po sobě rozsáhlé dílo, které k sobě zaslouženě poutá i sedmdesát let po jeho smrti pozornost uměnímilovné veřejnosti.

Jaroslav Staněk při výkladu
„V roce 1915 pozvala Jana Trampotu na přímluvu Otokara Nejedlého na svůj zámek v
Nové Vsi u Chotěboře mecenáška mladých umělců
Jarmila Mixová-Šťastná. Bydlel zde celé léto a poprvé tu maloval bez existenčních starostí. Jeho přítel, sochař
Josef Kubíček, který sdílel pobyt s ním, o tom ve své vzpomínce napsal: Žijeme zde jako dva ptáci nebeští v krásném kraji železnohorském,“ uvedl ve své řeči Jaroslav Staněk, který výkladem přiblížil umělce početným návštěvníkům prohlídky.
V Nové Vsi nastal v životě malíře velký zlom. Z Trampoty figuralisty se stal krajinář. Maloval zámecký park, cihelnu, lihovar, radoval se z krásy krajiny i rozhovorů s venkovany. I Další pobyt ho výrazně změnil – v
Nových Hradech u Litomyšle. Tam pobýval v letech 1919-1921, opět spolu s Josefem Kubíčkem. Objevil podhorskou krajinu, hlavně ale se věnoval zachycení krásy osamělých stromů, které i osobně zachraňoval před likvidací.
Tak tomu bylo i v Pěčíně v Orlických horách, kde si Trampota již se svou rodinou pronajímal byt. Zde ho zcela nadchl Petrův jasan. Mimo pěčínského kostela je v havlíčkobrodské galerii vystaven i obraz Tání, který Jaroslav Staněk považuje za jednu z nejkrásnějších umělcových prací.
Výstava, na níž všechna díla vnímavého diváka oslovi a jež je krásnou vzpomínkou na vynikajícího malíře, který se nechal inspirovat i krajem Vysočiny, potrvá
do 13. května.
Autor: Pavel Kryštof Novák