VÝSTAVA V BRODĚ PŘEDSTAVÍ JOSEFA TOUFARA

Letos uplyne 110 let od narození Josefa Toufara, římskokatolického kněze (* 14. 7. 1902 Arnolec u Polné – † 25. 2. 1950 Praha). V letech 1928–1935 studoval gymnázium v Německém (Havlíčkově) Brodě a Chotěboři, kde maturoval. V letech 1935–1940 studoval bohosloví na Biskupském teologickém učilišti v Hradci Králové a zároveň absolvoval kněžskou formaci v tamějším Biskupském semináři. „Jeho první farností bylo městečko Zahrádka (1940–1948) nedaleko Ledče nad Sázavou, kde se za války projevil jako ryzí vlastenec a pevná osobnost. Aktivně se angažoval v práci s mládeží a pomáhal farníkům se zařizováním řady záležitostí, aktivně podporoval zřízení gymnázia v Ledči nad Sázavou, měšťanské školy v místě atd.,“ popisuje osudy Josefa Toufara autor výstavy Miloš Doležal.
Pro svou oblíbenost a nevšední aktivitu, která překračovala hranice církve, byl trnem v oku činovníků KSČ - jak v Zahrádce, tak i na ONV v Ledči nad Sázavou - kteří se postarali o jeho přeložení do farnosti Číhošť. Josef Toufar se ale i tam bezprostředně po svém příchodu aktivně zapojil do života obce a brzy si získal oblibu nejen mladých i starších farníků, ale také široké veřejnosti.
Dne 11. 12. 1949 došlo v kostele v Číhošti při dopolední bohoslužbě, kterou celebroval P. Josef Toufar, k dosud neobjasněným pohybům oltářního kříže a jeho následnému trvalému vychýlení mimo jeho těžiště. „Tento fenomén vešel ve známost pod označením číhošťský zázrak. Následně se do rozbíhajícího se církevního objasňování vložila komunistická Státní bezpečnost a pod fyzickým a psychickým tlakem na Toufarovi vymáhala doznání, že vše sestrojil na popud Vatikánu. Byl s ním připravován vykonstruovaný monstrproces, ke kterému ale kvůli jeho násilné smrti nedošlo,“ dodává Milš Doležal.
Josef Toufar zemřel na perforaci žaludečního vředu a následnou intoxikaci organismu jako důsledek mučení, fyzického násilí a psychického nátlaku během nezákonné vazby. Brzy po Toufarově smrti následovala akce K, kdy komunistický režim násilně obsadil kláštery v celé zemi, řadu kněží a řeholníků odsoudil do vězení a majetek rozkradl či zestátnil.
Na výstavě bude řada autentických, nově objevených a poprvé veřejnosti představených předmětů (Toufarův psací stůl, kalamář, osobní hodinky, peněženka a křížek či ornát, ve kterém sloužil v číhošťském kostele) a archiválií, které zapůjčila Jitka Cvetlerová, Roman Cílek, Obecní úřad v Arnolci, SOkA Havlíčkův Brod, P. Josef Pospíšil - současný administrátor farnosti Číhošť a autor výstavy Miloš Doležal. V průběhu výstavy bude možné zakoupit novou knihu Miloše Doležala Jako bychom dnes zemřít měli (důkladný portrét P. Toufara) a sborník z konference v Číhošti, kterou vydala místní farnost.
Vernisáž výstavy, kterou mohou zájemci zhlédnout v Muzeu Vysočiny Havlíčkův Brod až do 2. prosince, proběhne ve čtvrtek 27. září v 17.00.
Autorem výstavy je básník a novinář Miloš Doležal, s nímž spolupracovala Alena Jindrová a Jiří Jedlička z Muzea Vysočiny Havlíčkův Brod.