Výstava v Horácké galerii připomene 80 let od narození Hany Brady

Organizátory výstavy je Horácká galerie ve spolupráci s Domem dětí a mládeže (DDM) Klubíčko v Novém Městě na Moravě. Připomenutím památky Hany Brady, občanky Nového Města na Moravě, které se zde narodila před 80 lety, chtějí oslovit především současnou mladou a dětskou populaci.

Výstava nabídne přibližně na dvaceti panelech vhled do situace v Novém Městě na Moravě ve druhé polovině třicátých let minulého století, konkrétně se zaměřuje na osudy rodiny Brady a Skuteckých.

"Výstava mapuje osudy rodiny Brady s přicházející německou okupací, kdy se více zaměřuje na život dětí Hany a Jiřího bez rodičů, kteří jsou již internování. Dále ukazuje životní pouť Hany a Jiřího přes terezínské ghetto do polské Osvětimi, kde život Hany Brady končí," uvedl ředitel DDM Klubíčko Lubomír Šula.

Dosud nezveřejněné dokumenty

Expozici tvoří řada archivních dokumentů, přičemž některé z nich nebyly doposud zveřejněny nebo je nebylo možno v Novém Městě na Moravě vidět. Tyto archiválie pochází nejen z místních zdrojů, ale také z Památníku Terezín a Židovského muzea v Praze.

Návštěvníci Zmařených osudů se rovněž obecně seznámí s opatřeními, která byla proti občanům žïdovské národnosti zaváděna, se životem v terezínském ghettu, a to především dětských obyvatel. Na výstavě bude k vidění unikátní komplet dochovaných dětských časopisů, které děti v ghettu vytvářely.

Součástí výstavy jsou vzdělávací programy pro školy, besedy a přednášky pro školskou i širokou veřejnost, filmové projekce a koncertní večer. Pondělní vernisáž se koná v 17.30. Po ní přijde na řadu koncert Alexandra Shonerta, ruského židovského houslisty.

Zmařený osud Hany Brady

Rodina Hany žila šťastně do příchodu nacistů k moci. Živil ji malý obchůdek v přízemí domu ve kterém bydlela. Horší časy přišly, když se celá rodina musela začít označovat žlutými hvězdami, když děti nesměly chodit do školy, když nesměly do kina ani si zabruslit na rybníku. Když se od nich ze strachu začali odtahovat kamarádi. Nejdříve si přišli pro Haninu maminku a poté i pro tatínka. Sourozenci je už nikdy nespatřili.

Osiřelých dětí se ujal jejich strýc, který nebyl Žid. Po čase však přišla řada i na ně. Přes shromažďovací místo v Třebíči putují do Terezína, kde žijí o stálém hladu, ve špíně, nedostatku zdravotnické pomoci, ve stálém kontaktu s umírajícími. Transporty neznámo kam jsou stále častější, první na seznamu je Jiří, ale přichází i Hanin čas. Stejně jako všechny transporty, i ten její směřuje do Osvětimi. Její první den v Osvětimi je zároveň i posledním. Život třináctileté dívky končí v plynové komoře.

Zdroj textu a fotografií: www.osudy.estranky.cz

Autor: Lucie Pátková