Americký historik diskutoval se studenty o poválečných popravách

Frommer byl prvním hostem Letní žurnalistické školy (LŽŠ) a v sále Staré radnice  přednášel studentům na téma Národní očista v mezinárodním kontextu. Snažil se jim vysvětlit základní důvody pro procesy, soudy s politiky, příslušníky gestapa nebo s lidmi, kteří byli obviněni z takzvaného provinění proti státu.

Situaci v tehdejším Československu Frommer přirovnával k Francii. Na rozdíl od ní, kde bylo 130 tisíc odsouzených lidí, bylo jen v Československu 180 tisíc podaných trestních oznámení. Nejčastějším zločinem přitom byla kolaborace s nacisty. „Byli trestáni za to, že spolupracovali s Němci ve svém běžném životě. Byli žalováni i za udržování milostných vztahů s příslušníky německého národa. Trestem byl rok vězení nebo pokuta milion korun,“ řekl historik.

Frommer upozornil také na to, že Československo vynikalo v počtu uskutečněných poprav. Zatímco například v Norsku bylo popraveno 22 lidí, v Československu bylo vykonáno téměř 700 exekucí. „To je více než za celé desetiletí komunistického režimu tady,“ dodal Frommer, který je nyní docentem na katedře historie Northwestern University v Evanstonu v Chicagu.

Právě na to, proč zde bylo vykonáno takové množství poprav, se historik zaměřil. Podle něj byly hlavními důvody válečná zkušenost, jakým způsobem byla země osvobozená a struktura obyvatelstva. Podle Frommera nikdone pochyboval, že německá nadvláda byla legitimní.

Dalším tématem byla i snaha Čechů vyčistit zemi od válečných zločinců. Frommer poukázal i na fakt, že čím více bylo zločinců, tím méně bylo odsouzených. Naopak sovětská armáda byla známým zastáncem tvrdších trestů. „Politické strany měly velký zájem na tom, aby Němci byli odsunuti, a to mělo velký vliv na restituce.“

Studenti také diskutovali nad formou soudních procesů, kdy například poprava byla vykonávána dvě hodiny od vynesení rozsudku. Domnělé kolaboranty společně s profesionály soudili soudci z lidu, kteří byli vybraní Národním výborem. Z takzvaného provinění proti státu přitom mohl být obviněn téměř každý. „Obyčejný člověk se ještě po válce mohl bát, že se provinil proti národní cti. Tato doba skončila až v prosinci roku 1946,“ zakončil Frommer.

Benjamin Frommer je autorem knihy Národní očista, která se zabývá tématem stíhání podezřelých zločinců a kolaborantů českými soudy. Na Northwestern University v Evanstonu v Chicagu přednáší dějiny střední a východní Evropy se zaměřením na období nacistické a komunistické nadvlády. Frommer, který původně studoval ruštinu, po univerzitě získal Fulbrightovo stipendium na studium v Československu, díky čemuž se naučil i česky.

Autorkou fotografií je Martina Ježková

Autor: Martina Součková