Arabsko-židovské vztahy na chotěbořském gymnáziu

Dva národy, dvě odlišné kultury a obě si dělají nárok na jedno území. Může mít tato situace nějaké jednoznačné řešení? Kdo je v právu?
To vše a nejen to bylo na programu panelové diskuse s názvem Arabsko-židovské vztahy, která proběhla na Gymnáziu Chotěboř v rámci Dne židovské kultury, který pořádala chotěbořská skupina Amnesty International. Studenti zdejšího gymnázia si podruhé připomínali formou projektu 27. leden, Den památky obětí holocaustu. Kromě panelové diskuse byly na programu také přednášky, promítání filmů, debatování, přičemž se studenti mohli blíže seznámit s kulturou, historií a stylem života Židů.

Diskuse se zúčastnil politik česko-palestinského původu Šádí Shannaáh, student MTS UK v Praze Leonid Kushnir a v neposlední řadě také studentka FF ZČU v Plzni Radka Nedbalová. Moderátorem celého odpoledne byl student oktávy Marek Augustin.
„Není to konflikt náboženský, je to pouze boj o území,“ uvedl diskusi Šádí Shannáh, která od začátku do konce směřovala k hlavnímu bodu diskuse – k možnému vzniku samostatného palestinského státu. Leonid Kushnir spatřuje snahu sekulárních Židů o vyřešení tohoto sporu jakýmsi kompromisem. Dodává však, že hlavní problém spatřuje v jednání samotného státu. „Židé se postupně vystěhovávají, nemají sílu snášet takové konflikty,“ říká a podotýká, že vyhraje ten silnější.
Ve snaze o to být silnější však také na obou stranách vznikají různá radikální hnutí. „Organizace pro osvobození Palestiny (OOP) začala radikálně a postupem času se stala umírněnější. Avšak její radikální stanovisko zaujal Hamás,“ dodala Radka Nedbalová. Co si myslí o tom, že Hamás vyhrál volby v roce 2006? „Civilní křídlo tohoto hnutí se podílí na stavbách škol, a proto je tak oblíbené.“ Hamás neuznává mírová jednání. „Mírová jednání v Izraeli probíhají pouze formálně. Sejde se několik lidí, potřesou si rukama a tím to končí.“ Právě tento názor převládal po dobu diskuse. Podle Radky Nedbalové ani arabské státy nepomohou při vyřešení tohoto sporu a budou se jednání pouze účastnit.
Jaké je tedy řešení tohoto problému o území, na kterém mají žít dva národy? Podle všech účastníků diskuse je odpověď na tuto otázku v nedohlednu. I přesto, že se naši hosté nedobrali k určitému řešení tohoto sváru o území (je-li to ovšem vůbec možné) a diskuse tedy spíše odrážela reálnou situaci vyjednávání mezi Izraelem a Palestinou, bylo toto debatování do hodin večerních podnětné a o to neméně zajímavé.

Autor: Nikol Dobrá