Archeologové objevili středověké památky v Kamenici nad Lipou

Od srpna letošního roku v Kamenici provádí odborný dozor nad výkopy pro inženýrské sítě a zjišťovací sondáž na nejstarších horizontů zdejšího osídlení Vladislav Burian, archeolog Muzea Jindřichohradecka.
„Během dosavadního výzkumu jsme částečně poodkryli tajemství staré středověké „štětované“ cesty přes náměstí, která vedla ve směru mezi současnou Vackovou a Masarykovou ulicí. Byla tvořena menšími kamennými valouny a lomovým kamenem. Pravděpodobně v závěru patnáctého století na ní byla nasypána místy až třicet centimetrů silná vrstva z hlíny a dobové stavební suti se zlomky cihel a střešní krytiny tzv. „prejzů“, čímž vznikl prudší spád náměstí důležitý pro odtékání vody.

Studenti archeologie zleva Petr Jelínek, Markéta Šalová, Vladislav Burian ml. během preparování středověkého vodovodního kanálku z poloviny 15. století. Autor V. Burian, archiv MJH.

Od poloviny srpna byla před domem čp. 56 vedena plošná sondáž o rozměru 3 x 3,6 metrů. Cílem bylo odkrýt část původního „štětování“ a tím zároveň dokreslit rozsáhlejší podobu zádlažby původní cesty,“ popsal Vladislav Burian. Archeologům se podařilo zachytit torzo do terénu zahloubeného příkopu o maximální šířce šedesáti a hloubce třiceti. „Jednalo se o kanálek na odvod nejspíše dešťové vody z plochy náměstí do nějaké nedaleké vodoteče či do větší zásobní jímky. Díky nálezům keramiky můžeme zahloubený objekt datovat jako funkční od poloviny patnáctého století. Zanikl zasypáním nejspíše na přelomu patnáctého a šestnáctého století,“ dodává Vladislav Burian.

Archeologové našli dvě drobné středověké mince, které pocházejí z povrchu středověké dlažby a povrchu zásypu kanálku. „Podle prvotních analýz obě pochází pravděpodobně z patnáctého a šestnáctého století, bližší dataci a určení nominálu stanoví až následné odborné posudky numismatiků. Mince jsou však natolik silně zkorodované, že musí nejprve projít péčí konzervátorů,“ doplnil jindřichohradecký archeolog.
V dalším průzkumu pomáhají archeologům doložit dataci lokality fragmenty středověké užitkové keramiky pocházející z hrnců a hrnků, džbánů, pokliček dále zlomky technické keramiky a střešních prejzů z cihloviny.
„Zajímavé jsou také drobné valounky hlíny s otisky drobných větví, tzv. mazanice, kterou by odborné chemické analýzy mohly datovat až do závěru třináctého století. K atraktivním nálezům mimo mincí patří drobné zlomky z několika typů komorových kachlů ze druhé poloviny patnáctého století. Především drobné torzo složené z pěti kusů, zachycující část pláště, pramínek vlasů a lidskou ruku, představují motiv korunovace Panny Marie, přispělo již nyní k bližší dataci daného úseku zkoumané části náměstí,“ uzavřel Vladisla Burian. Podle jeho slov právě se díky operativnímu rozhodnutí starosty Kamenice nad Lipou a pozitivnímu přístupu vedení města k historii zapíše město k nemnoha lokalitám v České republice, kde i přes novodobou zástavbu budou moci návštěvníci na vlastní oči spatřit stovky let v zemi uchované dobové artefakty. Současně však nedochází k navýšení finančních nákladů na stavbu.

Úvodní foto
Ivan Pfaur, starosta města, Jaroslav Zahradník, správce VODAK, a Karin Vovsová, vedoucí odboru výstavby a životního prostředí, si prohlíží výkopem vzniklý řez středověkým kanálkem.
Autor V. Burian, archiv MJH

Autor: Milan Pilař