Bude v Jihlavě stát spalovna odpadů pro Vysočinu za tři miliardy?

Prognóza vývoje produkce komunálního odpadu není příznivá. Na Vysočině je jedenáct skládek, jejich kapacita je odhadována na maximálně deset let.

obrázek: Bude v Jihlavě stát spalovna odpadů pro Vysočinu za tři miliardy?

Řešením by mohlo být zařízení pro energetické využití odpadu (ZEVO), spalovna odpadů.
V těchto dnech se seznamují zástupci obcí spolupracujících na přípravě integrovaného systému nakládání s odpady v Kraji Vysočina se zněním směrné části dokumentace Integrovaného systému nakládání s odpady na území Kraje Vysočina (ISNOV). Producentem komunálních odpadů, který je zodpovědný za řešení budoucnosti nakládání s komunálním odpadem, jsou právě města a obce, které rozhodují o realizaci ISNOV.
„Na základě zkušeností z let minulých lze předpokládat, že produkce odpadů bude narůstat. Zatímco v roce 2010 vyprodukoval region Vysočiny přes 222 tisíc tun komunálního odpadu, v roce 2020 to bude podle propočtu odborníků přes 278 tisíc tun, což je o zhruba 25 % více. Čísla za Vysočinu v roce 2020 se blíží k dnešní produkci vyspělých zemí EU,“ upozorňuje Zdeněk Ryšavý, radní Kraje Vysočina pro oblast životního prostředí.
Každý občan Vysočiny vyprodukoval v roce 2011 zhruba 400 kg odpadu. Podle propočtů vyprodukuje v roce 2020 každý občan ČR zhruba 560 kg odpadu. Pokud se nepodaří vyřešit problematiku nakládání s odpady, hrozí rychlé naplnění kapacity skládek. „Důsledkem bude neplnění legislativy a výrazné zdražení poplatků za nakládání s odpady, což se pravděpodobně přenese i na občany,“ varuje Zbyněk Bouda z Energetické agentury Vysočina.
ISNOV do budoucna počítá s maximálním tříděním odpadu. Plánované zvýšení kapacity zařízení typu dotřiďovacích linek, bioplynových stanic a kompostáren podpoří využívání odpadů. V současné době funguje v kraji 16 kompostáren a jedna bioplynová stanice pro komunální odpad. „Jenom roztřídit odpad na hromady nemá žádný smysl, musíme vědět, co s vytříděným odpadem udělat. Občany to pak demotivuje,“ upozorňuje Zbyněk Bouda. Pro zlikvidování zbytkových směsných komunálních odpadů ISNOV navrhuje vybudování zařízení pro energetické využití odpadů (ZEVO), neboli spalovnu. Spalovna vyrábí z odpadu energii ve formě elektřiny a tepla. V případě realizace spalovny je harmonogram procesu výstavby navržen do roku 2016. Celková výše investice na výstavbu spalovny o kapacitě 150 tisíc tun odpadu je zhruba tři miliardy korun. Spalovna by měla být určena pro likvidaci zbytkového komunálního odpadu pouze z Vysočiny. Co se týče emisí unikajících při spalování do ovzduší, měla by být ZEVO srovnatelná s kotelnou na zemní plyn. Pro případné umístění spalovny byla vytipována čtyři vhodná místa: Průmyslová zóna Bedřichov, překladiště Pávov, Pístov vojenský prostor v Jihlavě a Žďas ve Žďáru nad Sázavou. Spalovna v Jihlavě by měla šest překladišť - v Pelhřimově, Humpolci, Počátkách, Havlíčkově Brodě, Žďáru nad Sázavou a Třebíči. Po spálení odpadu v ZEVO vznikne energie a jako odpad struska. Ta by měla obsahovat zhruba jedno procento nebezpečných odpadů, které budou skládkovány na skládkách nebezpečných odpadů mimo území Kraje Vysočina, zbývající struska poputuje na skládky komunálního odpadu. Magistrát města Jihlavy se k výstavbě spalovny staví kladně. „Město se dlouhodobě snaží vytvořit fungující systém odpadového hospodářství. Uvítali jsme, že Kraj Vysočina se stal koordinátorem ISNOV. Je to v hodině dvanácté, že se to řeší. V případě vybudování spalovny, by celé vytápění Jihlavy mohlo být napojeno na spalovnu,“ konstatuje primátor Jihlavy Jaroslav Vymazal. „Dnes jsou v ČR tři spalovny, o dalších se uvažuje, jiné cesty není. Chceme patnáct měst a Kraj Vysočina naprosto otevřeně komunikovat s veřejností,“ zdůrazňuje Zdeněk Ryšavý. Způsob financování výstavby spalovny má několik variant. Mohlo by jít o financování z veřejných rozpočtů měst, zapojit by se mohl i soukromý sektor. V tomto případě je třeba nalézt optimální poměr vlastnictví soukromého a veřejného sektoru. Existuje i možnost získat 20-25 % nákladů na spalovnu z EU, není ale jisté, jak bude v příštích letech dotační politika EU vypadat. „Je třeba zohledňovat taková řešení, která budou odpovědná i vůči budoucím generacím, najít takové řešení, které bude nejen ekologické a ekonomické, ale především reálné,“ uzavírá Zdeněk Ryšavý. Podrobné informace k návrhu budoucího nakládání s odpady na území Kraje Vysočina jsou k dispozici na www.kr-vysocina.cz.


Úvodní foto: Zleva: Zbyněk Bouda z Energetické agentury Vysočina, Zdeněk Ryšavý - radní Kraje Vysočina pro oblast životního prostředí a Jaroslav Vymazal - primátor Města Jihlavy, autorka: Eva Vorálková.

Autor: Eva Vorálková

31.07.2016


Další články