Čarodějnická a keltská noc v Jaroměřicích nad Rokytnou

MKS zajistilo dřevo na oheň, špekáčky, pruty na opékání a kulturní program. Jeho součástí bylo kytarové brnkání známých písní k táboráku, hudebního kroužku Brnkáčci za vedení Karla Makovičky. Potom se rozlétly malé čarodějničky za hudebního doprovodu trojky trempských muzikantů Karla Makovičky, Adolfa Havliše a Františka Petrů.

Čarodějničky vyhodnocené porotou, dostali věcné ceny z rukou starosty Jaroměřic Jaroslava Soukupa. Aby to všem přítomným dětem nebylo líto, dostali také ony od pracovnic kulturního odboru místní radnice Lucie Melánové, Kateřiny Dikstinské a Jaroslavy Kunstové drobné dárečky a skákací míčky Hopíky. Další významnou akcí která byla uspořádaná v Jaroměřicích nad Rokytnou byl keltský svátek Beltine. Magická čarodějnická noc z 30. dubna na 1. května byla pro Kelty nejdůležitějším svátkem z celého roku. Hudbou, tancem a očistnými ohňovými rituály se slavili konec temné studené části roku a příchod té lepší, teplejší části roku – jara a léta. I dnešní příznivci keltské kultury mají možnost hudbou a tancem svátek Beltine oslavit.
Park Státního zámku v Jaroměřicích se proměnil v tajemnou Valpuržinu noc v keltské ležení. Na louce za řekou Rokytnou bylo stanové městečko příznivců keltské kultury. Někteří nocovali také jen tak bez přístřešku na trávníku pouze na dekách nebo karimatkách. Krásné počasí a jasná noc s nebem plných třpytivých hvězd dokreslovali tajemnou atmosféru poslední dubnové noci.
Organizátoři Beltine pojali letošní 20. ročník jako poctu Bretani, a proto vystupovalo v průběhu noci na pódiu v parku sedm bretaňských kapel (bagad)- Kevrenn Mesclaj, An Daol Zantel, Breskin Quatuor, Godin/ Coëffic/ Byrne, Choguer/Lannuzel/Gasnier, Le Bihan/Gasnier/Choguer, Straka. Z domácích kapel hráli a zpívali Asonance, M3, Bran, Jan Hrubý a Kukulín, Taneční skupina Rond.
Návštěvníci měli možnost tančit a zpívat celou noc a ještě 1. května celé dopoledne. V okolí pódia v zámeckém parku na místě, kterému se říká Ostrov, byla keltská vesnička, kde návštěvníci viděli stará řemesla třeba mletí mouky, ražbu mincí, kovotepectví,kamenictví, práci kováře, tkaní látek a mnoho jiných řemesel. Také byly k vidění ukázky bojů, malování na obličej, žonglování s poi, ekokvíz, možnost koupě výrobků z keramiky, z kovu, kůže, vlny, plstě. Také hladový návštěvníci o nic nepřišli.
Součástí doprovodného programu ráno 1. máje bylo představení skupinky Velocipedistů z Jaroměřic nad Rokytnou na historických jízdních kolech z 30. let minulého století v dobových oblecích. Tato stará kola má jako svého velkého koníčka František Chlubna z Jaroměřic, který v zimě kola dává dohromady z různých vraků a od jara do podzimu na nich se svými přáteli a rodinou jezdí.

Autor: Zbyněk Hobza