Při vstupu malí návštěvníci se svým doprovodem obdrželi kartičku, která později (doplněná o potřebná razítka) sloužila jako osvědčení o absolvování základů první pomoci. Nejdříve ale bylo nutné zvládnout postup první pomoci při bezvědomí, ošetření tepenného a žilního krvácení, ošetření zlomeniny horní a dolní končetiny, při ošetření popálenin a intoxikaci návykovými látkami.
Nastaly i humorné situace: „Děti, kdo z vás se už někdy popálil?“ zněla otázka jednoho ze záchranářů k hloučku, který ho obklopil a chtěl si vysloužit razítko na kartičku a získat tak některou z cen. Skupinka zavrtěla hlavou, jako že nikdo, a pak se přihlásila dívenka, která půjde v září do školy. „Mamka si jednou popálila ruku, když jela rychle na tobogánu v zoologické zahradě a brzdila, aby nejela moc rychle.“ To asi nebyla úplně ta nejlepší odpověď, minimálně ji všichni vzali na vědomí. A tak děvčátko alespoň obinadlem ovázalo „poraněnou“ ruku záchranáře, který si stěžoval, že to „bolí jako čert“.
Děti mohly také nahlédnout do přistaveného vrtulníku či do vozidla, které slouží policistům při vyšetřování dopravních nehod a vyzkoušet si bílou čepici, provést zevní srdeční masáž. Bylo také možné zastřílet si z luku na terč, házet kroužky na kůl, případně si vyzkoušet i jiné hry, nebo se občerstvit u čokoládové fontány.
Je třeba konstatovat, že děti měly poměrně velké znalosti, a to jak ty, které chodí do školy, tak i ty, které školní docházka teprve čeká.
Autor: Alena Budíková