Dobrovolné hasičské sbory na Vysočině mají silnou členskou základnu a dlouhou tradici, která se často předává z generace na generaci. Jejich činnost podporují obce i krajské programy, zatímco část financování závisí také na státních dotacích.
Dobrovolní hasiči patří na Vysočině k tradičním součástem života obcí. V mnoha rodinách se členství ve sboru předává z generace na generaci, což přispívá k dlouhodobé stabilitě místních jednotek. Díky tomu se do hasičských aktivit zapojují také děti a mladí lidé.
Podle dostupných údajů působí v Kraji Vysočina více než 43 tisíc dobrovolných hasičů. Na Žďársku jich je téměř 12 tisíc. Významnou část tvoří mladí členové – v místních sborech je přes 1 100 chlapců a přibližně tisíc dívek do 18 let.
Práce s dětmi a mládeží je jednou z důležitých součástí činnosti dobrovolných hasičů. Kroužky mladých hasičů seznamují děti s požární ochranou, týmovou spoluprací i pohybovými aktivitami. Na venkově bývají tyto programy dlouhodobě stabilní a často navazují na rodinné tradice.
Ve větších městech je nabídka volnočasových aktivit širší, což může ovlivňovat počet mladých členů v dorosteneckých kategoriích. Přesto zůstávají sbory v řadě obcí důležitým místem setkávání a spolupráce různých generací.
Činnost dobrovolných hasičů je dlouhodobě podporována z několika zdrojů. Významnou roli hrají obce, které se podílejí na provozu jednotek i údržbě zázemí. Finanční pomoc poskytuje také Kraj Vysočina, například prostřednictvím dotačních programů na vybavení nebo techniku.
Kraj v minulých letech přispíval na činnost sborů částkami v řádu milionů korun ročně. Dotace pomáhají například při pořizování vozidel, opravách hasičských zbrojnic nebo nákupu potřebného vybavení. Další prostředky mohou sbory získávat také ze státních programů nebo grantů.
Pořízení moderní techniky je finančně náročné. Například nová cisternová automobilová stříkačka může stát přibližně deset milionů korun, jak uvádí informace Hasičského záchranného sboru ČR. Podpora z veřejných rozpočtů proto pomáhá obcím udržovat techniku a vybavení v potřebném stavu.
Dobrovolní hasiči se věnují nejen zásahové činnosti, ale také sportovním aktivitám. Požární sport patří mezi tradiční disciplíny, které přitahují děti, mládež i dospělé členy sborů. Soutěže probíhají během celého roku a vytvářejí příležitost pro setkávání hasičských týmů z různých částí republiky.
Příkladem jsou Budíkovice na Třebíčsku, kde místní sbor vybudoval sportovní areál pro požární útok. V červenci se zde plánuje další ročník soutěže české extraligy v požárním útoku, které se pravidelně účastní desítky družstev.
Jednotky sborů dobrovolných hasičů jsou důležitou součástí systému požární ochrany. V případě mimořádných událostí často zasahují společně s profesionálními hasiči. Díky místní znalosti prostředí mohou být na místě události velmi rychle.
Dobrovolné jednotky se v České republice každoročně podílejí na velkém počtu zásahů, které eviduje Hasičský záchranný sbor České republiky. Jejich činnost tak doplňuje profesionální složky a posiluje bezpečnost v obcích i menších městech.
Vysočina patří mezi regiony, kde má hasičské hnutí dlouhou historii. Dobrovolní hasiči jsou zde sdruženi také v rámci organizace Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska, které v celé republice zastřešuje stovky tisíc členů a tisíce místních sborů.
Propojení tradice, práce s mládeží a podpory ze strany obcí i regionálních programů pomáhá udržovat hasičské sbory aktivní. V řadě obcí tak dobrovolní hasiči zůstávají důležitou součástí místního společenského i bezpečnostního života.