Drahý plyn vrací do hry uhlí. Těžba na Sokolovsku má letos stoupnout až o půl milionu tun

Ještě nedávno se mluvilo o útlumu, teď se uhlí vrací do hry. Sokolovská uhelná chce letos vytěžit více uhlí, než původně plánovala. Důvodem je zdražení zemního plynu v souvislosti s konfliktem na Blízkém východě a také snaha udržet dodávky tepla a elektřiny v době, kdy je plyn znovu dražší a méně předvídatelný.

Místo útlumu dočasný obrat

Podle České televize měla Sokolovská uhelná pro rok 2026 původně počítat s těžbou zhruba 1,7 milionu tun uhlí. Nově ale odhaduje, že vytěží o 300 až 500 tisíc tun navíc. Firma tím reaguje na prudší růst cen plynu a na nejistotu na energetickém trhu. Předseda dozorčí rady Pavel Tomek uvedl, že právě uhlí je za současné situace bezpečnější alternativou.

Plyn zdražil, teplo taky

Výroba jednoho gigajoulu tepla zdražila zhruba o 300 korun. To je pro teplárenské firmy i velké odběratele zásadní zásah. Výkonný ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií Jiří Gavor navíc upozornil, že spotové ceny zemního plynu vzrostly v posledních dnech takřka na dvojnásobek. 

Nejde jen o doly, ale i o domácnosti

Změna na Sokolovsku dobře ukazuje širší problém. Podle Českého statistického úřadu používalo v roce 2021 jako hlavní zdroj vytápění zemní plyn zhruba 38 procent domácností. Tuhá paliva jako hlavní zdroj tepla využívala menší část domácností, ale stále šlo o významnou skupinu. Ve struktuře celkové spotřeby energie domácností měl zemní plyn podíl přibližně 26 procent, zatímco tuhá paliva kolem 9 procent.

Jinými slovy, plyn zůstává pro české domácnosti zásadní, ale uhlí z trhu nezmizelo. A ve chvíli, kdy ceny plynu skokově rostou, znovu se ukazuje, proč část lidí od pevných paliv úplně neodešla.

Uhlí je levnější jistota, ale ne bez problémů

Právě to je na současném obratu nejzajímavější. Energetika i politika poslední roky směřovaly k odklonu od uhlí, jenže současná krize znovu připomíná jeho hlavní výhodu: je dostupné, skladovatelné a pro část provozů i domácností lépe předvídatelné než plyn. Zároveň ale platí, že jde o palivo s výrazně horšími dopady na ovzduší a klima. Návrat k uhlí tak není známkou změny směru, spíš důsledkem tlaku na cenu a jistotu dodávek..

Návrat má i své limity

Sokolovská uhelná zároveň přiznává, že rychlý návrat k vyšší těžbě není jednoduchý. Firma naráží na nedostatek kapacit a nevylučuje, že bude znovu oslovovat některé zaměstnance, s nimiž se rozloučila na konci loňského roku. I to ukazuje, že česká energetika se pohybuje mezi dvěma světy: na jedné straně útlum uhlí, na druhé straně realita trhu, která si v krizi říká o jeho návrat.