Gabriela Kopcová oslavila sedmdesátku

Narodila se 16. 5. 1945 v Domamili u Moravských Budějovic. „Jsem jedna z posledních, která přišla na svět na hájence v lese. Prožila jsem zde nejdůležitější období svého života, dětství a mládí. A potom, když mě osud v dospělosti zavál jinam, stále jsem se musela do rodiště vracet, až jsem mu nakonec zůstala nablízku,“ říká jubilantka.

V roce 1962 maturovala na gymnáziu v Moravských Budějovicích a pokračovala ve studiu na knihovnické škole v Brně. Poté působila jako knihovnice v Ostravě a okolí.
Touha po domově však byla příliš silná, a tak se Kopcová v roce 1980 vrátila do Domamile. Zde se od té doby mimo jiné vzorně stará o svou maminku, válečnou veteránku, pomocnici partyzánů ze známé skupiny Lenka JIH, ale je i po všech stránkách kulturně činná. Mimo literaturu se zabývá i výtvarnou činností. Od roku 2003 vytváří koláže, s nimiž se zúčastnila mnoha kolektivních i samostatných výstav.
Od roku 1980 je členkou Obce spisovatelů. Literárně začala publikovat roku 1975, knižně od roku 1983. První kniha próz Člověk rodu ženského jí vyšla v roce 1983. Druhá pak pod názvem A co tvůj mobil? Kopcová píše ráda i pohádky pro děti. Jejich přízeň si získaly zejména tituly Pohádky z hájovny, ze statku, z tajemného lesa a Paní pohádka. Poslední vydanou knihou jsou Zahrady plné pohádek, které vznikly ve spolupráci s rakouskou spisovatelkou Margaretou Lassi.
Gabriela Kopcová se významně podílela i na vytvoření Muzea lidových kapel na zámku v Lesonicích, jediné takové instituce na Vysočině. Podařilo se jí nashromáždit více než třicet nejrůznějších hudebních nástrojů a vytvořit za podpory obce Lesonice krásnou expozici, která byla v srpnu 2014 slavnostně otevřena.
Kopcová se také aktivně zapojila do činnosti Společnosti Otokara Březiny v Jaroměřicích nad Rokytnou, a to zejména vydáním knihy textů k fotografiím Milana Pelikána Březinova cesta, která vede z rodných Počátek až do místa básníkova posledního odpočinku Jaroměřic nad Rokytnou. Krásná a v mnohém přínosná publikace pojednává o místech, kde Březina vyrůstal, studoval a hlavně, kde působil a tvořil.
„Kromě prostředí mi v psaní pomáhalo i to, že jsem pocházela z písmácké rodiny. Kdysi bylo zcela běžné zapisovat si vše důležité. Moje matka, rozená Kosmáková, tak činí dodnes. Patří do zdejší rozvětvené rodiny, ze které vzešel i spisovatel tohoto kraje Václav Kosmák. Já v jeho tvorbě nacházím dávné pohledy do zdejší krajiny. A ráda procházím i místa, kudy kdysi chodil on,“ prozradila jubilantka.

Autor: Pavel Kryštof Novák