Graselova legenda žije dál

Bližší informace, bude-li chtít, mu pak ochotně sdělí na místní radnici. Poblíž obce je po Graselovi pojmenována i desetikilometrová stezka vedoucí kolem zajímavých staveb (obelisku Špice, loveckého letohrádku Lusthaus a rotundy Sybila) přírodní rezervací zvanou Habrová seč.

I kolem Slavonic, Vratěnína či Českého Rudolce, stejně jako v sousedním Dolním Rakousku vedou Graselovy stezky, které zavedou turistu do po něm pojmenovaných jeskyní, k studánkách i na jeho oblíbené vyhlídky. V Městském muzeu v Hornu se dozvíme vše o jeho životě v Graselově věži. A jestliže nám ani to nestačí, podíváme se na internet nebo se oddáme četbě více než dvacítky knih věnovaných v češtině i v němčině tomuto slavnému banditovi.
Od úmrtí Johanna Georga Grasela nás dělí 31. ledna 195 let. Tehdy v roce 1818 bylo vídeňské náměstí za Novou branou plné do posledního místa. Právě tam se konala poprava jednoho z největších loupežníků všech dob. Když vyšel Jan Jiří Grasel k šibenici a rozhlédl se po okolí, zvolal: „Ježíšmarjá, to je lidí.“ Zdali to pronesl německy či česky, se už však nikdy nedozvíme.
Grasel se narodil 4. dubna 1790 v Nových Syrovicích v rodině rasa. Ještě týž den byl dle farní matriky pokřtěn v kostele v Moravských Budějovicích. Jeho další směřování ovlivnila negativně rodina, jejíž členové se živili žebrotou a krádežemi. Grasel si kolem sebe vytvořil partu kumpánů, která se nezastavila před žádným zločinem. Spáchal víc než dvě stovky loupežných přepadení, takže brzy se začala v krajích, kde působil, šířit legenda o jeho nepolapitelnosti. Na jeho hlavu byla vypsána vysoká odměna, která lákala udavače, aby ho dopadli. Po dlouhém pronásledování na různých místech jihozápadní Moravy a Dolního Rakouska byl Jan Jiří Grasel 20. listopadu 1815 v obci Mörtersdorf zajat.
Tam existuje více než dvacet let Graselova hospoda, kterou vlastní Anna Rehatschek, usměvavá dáma, která zde za tu dobu uspořádala celou řadu „grázlovských“ akcí.
Ve vkusně zařízeném lokálu nás upoutají četné lupičovy portréty i dokumenty připomínající dobu, v níž žil. K dostání jsou i knihy o Graselovi a jeho Kuchařka. Z ní si můžeme připravit například Moravskou chlebovou polévku, Budějovického kohouta nebo Pražský dort. Pro naše krajany má restaurace v Mörtersdorfu přichystány i česky psané jídelní lístky s uvedením do graselovské tématiky. V lidovém podání vystupuje lupič jako hrdina, který bohatým bral a chudým dával. Tak tomu je zejména v mnoha pověstech, které se o něm na obou stranách hranice rozšířily.
Graselovo jméno u nás i v Rakousku zlidovělo a stalo se synonymem pro darebáka a lotra. Že jím skutečně byl, dokazují ve svých vědeckých pracích i badatelé, jeho život pak promítli do svých děl spisovatelé i filmaři.
Graselova legenda žije dál. Ostatně, podíváme-li se do novin nebo na televizní zpravodajství, najdeme u nás grázlů stále víc než dost.

Autor: Pavel Kryštof Novák