Hold hraběti Questenbergovi v Jaroměřicích nad Rokytnou

Vystoupilo na něm hudební těleso Musica Figuralis pod uměleckým vedením cembalisty Marka Čermáka. Sólistkami byly Lenka Ďuricová (soprán) a Lenka Čermáková (mezzosoprán). U pultu houslízazářily E. Machová a E. Kalová, smyčcový soubor dále doplnili V. Nermut (viola), O. Michal (violoncello) a T. Mesány (violon).

Zazněl výběr z gratulační skladby Der glorreiche Nahmen Adami (Slavné jméno Adamovo), kterou zkomponoval kapelník a skladatel hraběte Questenberga František Antonín Míča (1696-1744). Libretistou tohoto díla byl tehdejší ja­roměřický kaplan Jakub Želivský. Premiéra se uskutečnila u příležitosti jmenin hraběte 24. prosince 1734 v jaroměřickém zámeckém divadle.
Zatímco první část serenaty, nazvaná (Sedm planet), je komponována na německé libreto, druhá - (Čtyři živlové) - je napsána na český text. Po opeře (O původu Jaro­mě­řic na Moravě) je to další hmatatelný důkaz o česky zpívaném díle. V první části vystupovali dospělí jaroměřičtí sólisté, v druhé pak účinkovaly velmi mladé jaroměřické zpěvačky, vlastně ještě děti, které skládaly hraběti hold coby svému takříkajíc duchovnímu otci. Dílo patří podle brněnské muzikoložky k tomu nejlepšímu, co František Antonín Míča složil.
Musica Figuralis je soubor hrající na dobové hudební nástroje a zaměřující se na stylovou interpretaci hudby 18. století. Toto hudební těleso, jež založil roku 1997 Marek Čermák, se svého úkolu zhostilo na velmi dobré úrovni. Jejich výkon byl zvukově kompaktní a stylově poučený. Obě zpěvačky okouzlovaly svými koloraturami, na nichž je znát, že Míča jaroměřické zpěváky rozhodně nešetřil.
Skladba Slavné jméno Adamovo se tak vrátila po bezmála třech stoletích tam, kde byla napsána, a opět -- stejně jako v minulosti - byla holdem hraběti Questenbergovi, který z Jaroměřic učinil místo evropského významu.

Autor: Zbyněk Hobza