Humpolec Městem pro byznys 2015

Nízká nezaměstnanost, vysoký podíl podnikatelů, firem i velkých zaměstnavatelů a velmi dobré hospodaření radnice. Hlavní důvody, které dělají z Humpolce nejlepší město pro podnikatele v České republice. Druhá skončila Dobruška. Bronz bere loňský vítěz, Nová Paka. Výzkum Město pro byznys 2015 hodnotí už osmým rokem 205 obcí s rozšířenou působností a 22 městských částí hlavního města České republiky. Výzkum zpracovává analytická agentura Datank.

Humpolec je dlouhodobě nejlepším místem pro podnikání. Dokazují to jeho pravidelná vítězství v rámci kraje a velmi dobře si vede každoročně také v celorepublikovém srovnání. Vítězem se stal v roce 2008, 2013 a také letos. Za zmínku jistě stojí také čtyři druhá místa. Humpolecká radnice i nadále pokračuje v nastaveném trendu a podnikatelům dopřává ty nejlepší podmínky.
K pozitivům tradičně patří vysoký podíl podnikatelů, firem i velkých zaměstnavatelů (3. místo v ČR). Město se může pochlubit také velkým nárůstem obyvatel, nízkou dlouhodobou nezaměstnaností a místní podnikatelé mohou nabírat odborné pracovníky, protože podíl učňů a studentů odborných škol je velmi vysoký.
Humpolecká radnice nadprůměrně dobře hospodaří. Náklady na dluhovou službu jsou na nízké úrovni a v ukazateli iRatingu skončil Humpolec z 205 měst na velmi dobrém 16. místě. Také nastavení místních poplatků, které se týkají podnikaní, je na nízké úrovni. V neposlední řadě těží podnikatelé a město z velmi dobré polohy. Umístění u hlavní dálniční tepny D1 na půl cesty mezi Prahou a Brnem je více než výhodné. „Velmi mě těší, že jsme už potřetí vyhráli. Vždy je dobré vidět, že to co děláme, děláme správně a toto ocenění to potvrzuje. Podnikatelům se snažíme vytvořit ty nejlepší podmínky a dlouhodobě se nám to daří. Daří se nám lákat velké investory, podporovat tradiční podnikatele a rozšiřovat tak ekonomickou sílu města. Nezaměstnanost je u nás na velmi nízké úrovni a to je paradoxně skoro ten jediný problém, který nás nyní trápí. Chybí kvalifikovaná pracovní síla, ale já věřím, že se to do budoucna zlepší i díky většímu počtu odborných studentů v našem okolí,“ okomentoval vítězství starosta Jiří Kučera.
Pokrokovost města Humpolec potvrdil i průzkum společnosti Microsoft zaměřený na využívání moderních technologií a otevřená data. „Z průzkumu vyplynulo, že radní v Humpolci vnímají moderní technologie jako významný nástroj jak pro zvyšování efektivity uvnitř úřadu, tak i směrem k občanům. Standardem je zveřejňování územního plánu, rozklikávacího rozpočtu, digitálních mapových podkladů i informací z oblasti dopravy. Humpolec je i jedním z dvou měst v kraji Vysočina, které využívají cloudové služby,“ říká Lenka Čábelová, tisková mluvčí společnosti Microsoft.

Nejlepší města bodují nízkou nezaměstnaností a dobrým hospodařením

Nejlépe hodnocená města se celkově od ostatních odlišují především vyšším podílem velkých zaměstnavatelů, dobrou dostupností k dálniční síti, nižší nezaměstnaností, a to i dlouhodobou nezaměstnaností, vyšším podílem učňů a studentů odborného vzdělávání, dobrým hospodařením radnic vyjádřeným iRatingem společnosti CRIF-CCB, vyšší likviditou a nižšími náklady na dluhovou službu, dále také spíše nižšími cenami vodného a stočného, dobrou e-mailovou komunikací živnostenských odborů a také nižšími místními poplatky. Města, která se umístila na nejvyšších příčkách, se nijak zásadně neliší od ostatních měst v podílu podnikatelů, v podílu právnických osob, v cenách stavebních pozemků a ve výši získaných evropských dotací.
Obecně platí, že ve městech, kde je vyšší míra nezaměstnanosti, je také vyšší míra dlouhodobé nezaměstnanosti. S tím dále souvisí také vyšší konkurence na pracovním trhu.
S atraktivními lokalitami, kde byl zaznamenán přírůstek obyvatel, jsou spojeny také vyšší ceny stavebních pozemků a bytů. Tyto oblasti mají také větší podíly právnických osob. Na druhou stranu nevýhodou těchto lokalit je, že ve třídách je v průměru více žáků než v méně atraktivních městech. Dále je patrné, že ve městech, která jsou více vzdálena od dálnice, se nachází větší podíl lesů a vodních ploch. Velmi silně spolu korelují také kritéria likvidita a dluhová služba. Tedy čím byla města ohodnocena jako likvidnější, tím nižší mají podíl splátek a úroků vzhledem k provozním příjmům.
S přijatými dotacemi z fondů Evropské unie úzce souvisí výše kapitálových výdajů měst. Příjem evropských dotací je podmíněn spolufinancováním dotovaných projektů. Přijaté dotace tak zvyšují investiční výdaje měst, z čehož mají obyvatelé dlouhodobý užitek.

Autor: Jakub Splavec