Jaroměřický špitál se za rok dočká otevření

K opraveným objektům přibude i barokní špitál. Najdeme ho naproti zámku, poblíž mostu přes řeku Rokytnou, ve směru na Moravské Budějovice.

Špitál pochází z počátku 14. století, kdy jej zřídily sestry z cisterciáckého kláštera v Dalešicích. Sloužil jako útulek pro nemocné a přestárlé. Špitál žil z různých obdarování. Byl jím i les u Příštpa, jehož umístění dodnes připomíná trať Špitálský les. Klášter zanikl roku 1560 a budovu převzala jaroměřická obec a později vrchnost. Ta špitálu poskytovala příspěvek na provoz, sama pak rozhodovala o přijímání chovanců, jimiž byli většinou staří služebníci.
Špitál je napojen na kaplí sv. Kateřiny, která pochází z roku 1672. V písemných pramenech se uvádí jako stavebník Jan Kreutz (Crux), hofmistr Jana Antonína z Questenberku, který ji nechal obnovit, rozšířit a zaklenout. Na svátek sv. Kateřiny 25. listopadu 1673, kapli posvětil děkan Jan Václav Achantes.
Špitál má krásné průčelí vyzdobené sochami Matky Boží a svatého Josefa. Interiér rozděluje křížová chodba na čtyři části: první dvě měly hospodářský význam (kuchyně a komora), další dvě byly ložnicemi.
„Letos už máme vnitřní prostory opraveny. Jsou vyměněny podlahy, zavedeno topení, instalovány veškeré rozvody. Výměnu oken však provedeme až příští rok a na podzim počítáme s tím, že by se mohl objekt začít využívat. Schází nám totiž ještě oprava fasády, a ta bude hodně náročná, stejně tak jako úprava celého prostranství před špitálem,“ informuje starosta města Jaroslav Soukup.
Objekt je plně v majetku města mimo kapli, která je se špitálem propojena. Ta patří církvi a je ve velmi špatném stavu, zejména interiér. Vize starosty je taková, že by ji v budoucnu převzalo město od církve do své správy, i když rekonstrukce by si vyžádala nemalé finanční náklady. Velkou výhodou je, že kaple se špitálem jsou propojeny. „Finanční prostředky na opravu špitálu dostáváme z programu Regenerace městských památkových zón, část pak jde z rozpočtu města. Stejně loni tak i letos to bylo dohromady 650 000 Kč, z toho 400 000 Kč poskytlo město. Protože se objekt opravuje už patnáct let, byl bych rád, kdyby už sloužil svému účelu,“ zdůraznil starosta.
Opravený objekt by měl sloužit kultuře. Problém je v tom, že budovu tvoří dlouhá chodba, která jde středem, a na obou stranách, nalevo i napravo jsou malé místnosti. To ovšem nejde změnit, neboť jsou zde klenby, které nelze narušit. Dřívější vedení města chtělo ve špitálu zřídit základní uměleckou školu. Od tohoto záměru bylo však upuštěno. V jedné části by mohla být galerie, výstavní prostory, malé muzeum, které Jaroměřicím chybí, stejně jako expozice významných osobností, jakými byli například sochaři Josef Kapinus a Jaroslav Krula.
„Kdyby ovšem byla naše kaple, mohl by tam být koncertní sál asi tak pro padesát lidí a další by mohli sedět na chodbě. Jsem přesvědčen, že by tam byla vynikající akustika,“ zakončil Jaroslav Soukup.

Úvodní foto: Fasáda špitálu se dočká opravy příští rok

Autor: Pavel Kryštof Novák