Kamarádi a Naďa Konvalinková v Jaroměřicích

Pozvání Kamarádů - Vojty Polanského, Dáši Hlaváčkové a Jirky Látala - tentokrát přijala česká herečka Naďa Konvalinková, která je nejen umělkyní, ale je to i pozitivně naladěný člověk, který dokáže upoutat své okolí kultivovaným projevem a lidským přístupem. Její vyprávění je přirozené, bez jakýchkoliv zbytečných gest a strojenosti.

S jistou dávkou nadhledu, trpělivosti, kritičnosti a hlavně důstojnosti přistupuje herečka i k událostem a situacím, které patří k těm méně příjemnějším stránkám uměleckého života a které nese samo sebou život známých osobností. Od zásahů bulvárů do soukromí až k pomluvám, které šíří vesměs závistiví a neschopní lidé.
Herečka se velmi sugestivně a citlivě rozpomínala na své herecké začátky, na své učitele a profesory, stejně jako na své herecké kolegy. A byla připravená a ochotná odpovídat na všechny dotazy, které by směrem k ní putovaly z řad diváků. Ti se nejspíše trošku styděli, a tak jediný dotaz vznesl jen pan starosta a týkal se vztahu herečky k městu Jaroměřice nad Rokytnou. A další dotazy pak přišly od moderátora Vojty a týkaly se především rolí, které herečka ztvárnila a k nimž si vytvořila osobnější vztah. Z vyprávění paní Konvalinkové vyplynulo, že nejvíce vzpomíná na film Adéla ještě nevečeřela a na takové herce jako byl Bohuš Záhorský, Vlastimil Brodský, Květa Fialová nebo její profesorka Vlasta Fabiánová a další.
V pořadu zazněly velmi oblíbené melodie Karla Hašlera, Jaroslava Ježka, Jiřího Suchého, Jiřího Šlitra, bratrů Nedvědových a sourozenců Ulrichových (v podání Dáši Hlaváčkové a Jiřího Látala), vážnější hudba byla zastoupena skladbou Franze Schuberta Ave Maria v podání Dáši Hlaváčkové.
Sobotní pořad byl laděný v duchu nastávajícího svátku žen a matek a umělci přijali pozvání Městského kulturního střediska v Jaroměřicích nad Rokytnou.
Závěrečná slova svátečního programu patřila jak jinak než herci a moderátorovi souboru Kamarádi Vojtovi Polanskému, který se rozloučil s diváky krásným přáním ve smyslu, že …„nemusí být všechno úplně nejlepší, ale ať je všechno dobré!“

Autor: Jana Bečková