Martin Kopecký, člen představenstva sklárny Caesar Crystal Bohemiae, poskytl i-deníku Vysočina-news.cz rozhovor, hovoří nejen o současně situaci ve světelských sklárnách.
Křišťál z Josefodolu zdobí interiéry mnohých význačných osobností z politických i sportovních kruhů. Firma Caesar Crystal je pokračovatelem tradice kvalitní sklářské výroby ve sklárně Josefodol, která byla v roce 1861 založena vídeňským obchodníkem Josefem Schreibrem.
Můžete nám stručně přiblížit výrobu ve sklárnách Caesar Crystal?
Naše sklárna v Josefodole Caesar Crystal Bohemiae, a. s. má už dlouholetou tradici. Funguje od roku 1861 a hlavní specializací je výroba přejímaného broušeného olovnatého křišťálu.
Kolik máte v současné době zaměstnanců?
Teď je zaměstnanců něco málo pod sto. Vzhledem k tomu, že firma prochází restrukturalizací, kterou jsme zahájili letos v létě, tak konečný stav našich zaměstnanců, na jaře příštího roku, bude zhruba do osmdesáti lidí. Až se situace ve světě uklidní a začneme žít zase v trochu stabilnějším ekonomickém prostředí, uvidíme, jak se bude vše vyvíjet dál. Nepředpokládám, že bychom měli jít s počtem zaměstnanců ještě více dolů.
Co vše firemní restrukturalizace obnáší?
Už dlouhá léta firma prováděla výrobu vlastních výrobků na plynovém tavícím agregátu, ve kterém jsme tavili více než dvacet tun skloviny denně. Tento objem jsme nebyli schopni zpracovávat, výroba byla finančně velice náročná a neefektivní. Z těchto důvodu jsme se začátkem léta rozhodli, že přejdeme na menší tavící agregáty, které už nefungují na bázi zemního plynu, ale na elektřině. Tyto nové tavící agregáty se chystáme v průběhu několika dnů objednat a někdy po Novém roce, jakmile nám to dovolí klimatické podmínky a zároveň dodavatel, bude hotov s vyrobenou pecí, zahájíme jejich instalovat. Předpokládám, že koncem února nebo začátkem března bychom mohli zahájit zkušební provoz.
K jakému výsledku vede tato restrukturalizace?
Celá tato restrukturalizace vede k tomu, že budeme vyrábět menší objem výroby s menším počtem zaměstnanců s menšími energetickými vstupy a s vyšší efektivností výroby. Výsledkem bude zajištění dlouhodobé prosperity, která je potřebná pro další rozvoj naší sklárny.
Jak tedy nyní, během technologické přestavby, probíhá výroba ve sklárnách?
Vyrábíme následujícím způsobem. Protože celá tato změna byla plánovaná, řízená a koncepčně rozpracovaná, předzásobili jsme se polotovary pro brusírnu, tak abychom překlenuli období od výhasu do instalace nových elektrických pánví. Zároveň máme pronajatou huť na Uměleckoprůmyslové akademii ve Světlé, kde si zajišťujeme přísun polotovarů olovnatého křišťálu.
Bude tato změna hodně ovlivňovat personální změny?
Tady je všechno ovlivněné vším a firma jako taková prochází zeštíhlením pracovníků na všech úrovních řízení a výroby, ale jinak zásadním způsobem nás to nijak neovlivní. Tak, jak jsme pracovali dříve, tak budeme pokračovat i nadále. Pouze s menším počtem zaměstnanců.
Do jakých zahraničních zemích například exportujete?
Především se jedná o bývalý Sovětský svaz, Jihovýchodní Asii a arabské země.
Mají výrobky Vaší firmy úspěchy i v zahraničí? Mám na mysli různé výstavy a expozice.
Určitě ano, máme celoročně v Německu, ve Frankfurtu, svůj stánek. Zde jde o stálou expozici, ale vystavujeme i na jiných výstavách ve světě jako například v Itálii. Nyní se chystáme za podpory Czech Tradu na výstavu do Dubaje, která se bude konat začátkem prosince. Takže na výstavy určitě jezdíme a prezentujeme tak naše výrobky zahraničním zákazníkům.
Plánujete do budoucna obměnit váš sortiment?
My se budeme držet výroby barevného, přejímaného, olovnatého, ručně broušeného skla. V tom hodláme určitě pokračovat. Jediné obměny a inovace sortimentu pro nás budou pouze ve tvarech a dekorech. Jinak žádným zásadním způsobem u nás výrobkové změny probíhat nebudou. Chceme si zachovat svou tradici, která tady byla a u toho i zůstaneme. Jediné nad čím ještě uvažujeme, možná v průběhu příštího roku, že bychom naši sortimentní nabídku rozšířili o větší barevnou škálu.
Domníváte se, že máte oproti jiným firmám výhodu v tom, že už máte staletou tradici, značku a prestiž?
Ano, určitě, stoprocentně.
Čemu, kromě dobré tradice a prestiže, vděčíte za to, že se držíte mezi přední elitou výrobců ve sklářství?
Hodně nám pomáhá vysoký kvalita výrobků, dobrá značka, kterou se snažíme budovat a prosazovat na zahraničních trzích. Snažíme se naši značku Caesar Crystal dostávat do podvědomí našich konečných zákazníků na zahraničních trzích.
V současnosti světem vládne ekonomická krize. Jak byste zhodnotil nynější situaci sklářství v Čechách, která je tímto nepříjemným stavem velice ovlivněna?
Tato situace je velice složitá hlavně z toho důvodu, že energetické vstupy pro sklárny jsou velmi vysoké. Ceny surovin, které je třeba nakupovat pro výrobu polotovarů a vůbec pro celkovou tavbu skla, se vyšplhaly v poslední době také velice vysoko. Lidská práce se zdražuje a v neposlední řadě i kurzy eura a amerického dolaru padaly strmě dolů. To jsou všechno takové vnější vlivy, které jsou samozřejmě negativní. Výrobci s tím můžou těžko něco dělat, protože se s tím špatně bojuje. Ceny plynu a surovin jsou dány světovými cenami na burze. S vývojem kurzu světových měn, my jako sklárny nejsme schopni nic udělat. Takže tímto je situace ve sklářství velmi komplikovaná. My jako firma Caesar Crystal jsme na tom naštěstí v porovnání s jinýma sklárnami a výrobci relativně dobře, přesto stávající světová situace na nás také působí velice negativně. Přestože jsme tady vyhasli pece, nedochází k uzavření výroby. Naopak, budeme financovat a investovat velké finanční prostředky do toho, abychom u nás implementovali moderní tavící technologie a mohli dál vyrábět naše výrobky.
Jak se Vy díváte na to, že se ve Světlé nad Sázavou uzavřela sklárna?
Já to především vnímám jako velkou tragédii pro Světlou i pro celý sklářský obor. Je to strašně nepříjemná situace. Bohužel světelská sklárna byla příliš veliká a nebyla schopna čelit nepříznivým vnějším vlivům, které na ni dlouhodobě působily. Celá tato otázka je značně náročná a nedá se k ní vyjádřit pár větami. Kdybych to měl shrnout, tak je to velice špatné pro celý region. Pro naši firmu to ale nic zásadního a negativního nepřinese.
Myslíte si, že se dalo zavření sklárny ve Světlé nějak předejít?
Těžko mluvit za někoho jiného. Vznikla nová skutečnost a je třeba se dívat dopředu. Ve stávající situaci by bylo velice dobré kdyby se našel nový investor, který by obnovil ekonomicky života schopné technologie, které bezesporu sklárny ve Světlé mají. Tímto způsobem by bylo možné zachránit sklárnu ve Světlé, byť v menší podobě a s výrazně menším počtem zaměstnanců. Bylo by to správné, jak pro sklářství, tak i pro Světlou a v neposlední řadě i pro část zaměstnanců, kteří by se mohli vrátit do pracovního procesu.
Autor: Šárka Nevoralová