MasterCard: Vysočina je šestým centrem v ČR

Výsledky studie společnosti MasterCard ukázaly, že kraj Vysočina je šestým centrem ekonomického růstu a rozvoje v České republice.

obrázek: MasterCard: Vysočina je šestým centrem v ČR

Společnost MasterCard ve spolupráci s Vysokou školou ekonomickou (VŠE) v Praze a dalšími renomovanými společnostmi zveřejnila v září výsledky odborného projektu MasterCard česká centra rozvoje. Tato studie měla v rámci ČR stanovit žebříček hlavních center ekonomického růstu a rozvoje – mezi městy i kraji. Vysočina obsadila šesté místo a řadí se tak do lepší poloviny českých regionů.

Odborníci z VŠE v případě Vysočiny velmi pozitivně hodnotili nízký podíl dlouhodobé nezaměstnanosti na celkové nezaměstnanosti, nejvyšší nárůst čistého disponibilního důchodu domácností, druhé nejvyšší průměrné tempo růstu HDP ve stálých cenách, vyzdvihli Vysočinu jako kraj s nejnižší kriminalitou a kraj s příznivým stavem životního prostředí.

„Například v zemědělství je kraj Vysočina jedničkou mezi kraji a podílí se téměř deseti procenty na tvorbě lokálního HDP, což je v rámci celé ČR velmi vysoký podíl,“ uvedl René Wokoun, vedoucí katedry regionálních studií a ředitel Střediska regionálních a správních věd VŠE. Podle René Wokouna směřuje Vysočina k rychlejšímu hospodářskému rozvoji díky průmyslu a rozvoje služeb, přestože nejsou některé ukazatele pro region příznivé.

„Je pro nás velmi dobrou zprávou, že s vysokou dynamikou růstu ekonomiky je Vysočina zároveň krajem s nejvyšší kvalitou života. Vycházím z porovnání krajů, které zohledňuje střední délku života obyvatel, čistotu ovzduší, trestnou činnost a průměrné mzdy. Pozitivní je fakt, že porovnávané údaje se stále zvyšují ve prospěch Vysočiny,“ řekla Marie Černá, náměstkyně hejtmana pro oblast regionálního rozvoje.

Do analýzy socioekonomické úrovně krajů zahrnuli organizátoři všech čtrnáct krajů, které se ovšem značně liší v počtu obyvatel. Nejlidnatějším je Moravskoslezskýkraj, který v roce 2007 vykazoval 1,25 milionu obyvatel. Více než milion obyvatel dále vykazují Praha (1,184 milionu obyvatel), Středočeský kraj (1,167 milionu) a Jihomoravský kraj (1,131 milionu). Nejméně lidnatým krajem je Karlovarský kraj s 305 tisíci obyvateli. Druhým a třetím nejméně lidnatým kraje je Liberecký kraj (430 tisíc) a Pardubický kraj (507 tisíc).

Počet obyvatel krajů je stabilní, nejvyšší procentní změnu oproti roku 2000 zaznamenal Středočeský kraj, kde vzrostl počet obyvatel od roku 2000 do roku 2007 o cca pět procent. Středočeský kraj je tak jediným regionem, který vykazuje statisticky dobře znatelný nárůst. Naopak poklespočtu obyvatel za sledované období zaznamenaly Moravskoslezský kraj a Vysočina (zhruba dvě procenta), Zlínský a Jihomoravský kraj (jedno procento).

Tradičně sledovaným ukazatelem ekonomické úrovně regionu je hrubý domácí produkt (HDP) na obyvatele. Nejvyšší úrovně dosahuje jednoznačně Praha (662 815 Kč), s velkým odstupem následuje Plzeňský kraj (294 501 Kč) a Jihomoravský kraj (286 079 Kč). Nejnižší hodnoty HDP na obyvatele vykazujíOlomoucký kraj (233 704 Kč), Karlovarský kraj (240 081 Kč) a Ústecký kraj (253 938 Kč). Rozdíly v hodnotách HDP na obyvatele mezi kraji (s výjimkou Prahy) jsou však malé.Hrubý domácí produkt na obyvatele silně koreluje s hodnotou čistého disponibilního důchodu na obyvatele. Nejvyšší hodnoty dosahuje opět Praha (204 845 Kč)2, za kterým následuje Středočeský kraj (159 515 Kč) a Plzeňskýkraj (150 919 Kč). Nejnižší hodnoty vykazují Karlovarský kraj (133 574 Kč), Ústecký kraj (133 598 Kč) a Olomoucký kraj (136 240 Kč).

Nejvyšší průměrné tempo růstu HDP ve stálých cenách v období 2000 až 2006 zaznamenal Středočeský kraj (5,3 %), za nímž následuje Vysočina (4,8 %) a Plzeňský kraj (4,6 %). Nejnižšího tempa růstu dosáhly Karlovarský kraj(2,2 %), Olomoucký a Královéhradecký kraj (3,2 %).Nejnižší míra nezaměstnanosti v roce 2007 byla v Praze (2,5 %), Středočeském kraji (4,6 %) a Jihočeském kraji (4,8 %). Naopak nejvyšší míra nezaměstnanosti byla v Ústeckém kraji (12,2 %), Moravskoslezském kraji (11,0 %) a Karlovarském kraji (8,0 %).

Nejnižší počet uchazečů na jedno volné pracovní místo vykazuje ekonomicky nejvyspělejší region České republiky Praha (0,6). Následují Plzeňský kraj (1,0) a Středočeský kraj (1,5). Naopak nejvyšších hodnot dosahuje Ústecký kraj(7,7), Moravskoslezský kraj (6,2) a Olomoucký kraj (4,5).3Mezi nejhorší formy nezaměstnanosti patří dlouhodobá nezaměstnanost. Nejnižší podíl dlouhodobé nezaměstnanosti na celkové nezaměstnanosti ve čtvrtém čtvrtletí roku 2007 vykázal kraj Vysočina (2,9 %) a dále Jihočeský kraj (3,3 %) a Praha (3,5 %). Naopak nejvyšší podíl dlouhodobé nezaměstnanosti na celkové nezaměstnanosti je v Moravskoslezském regionu (29,5 %), Ústeckém kraji (22,8 %) a Jihomoravském kraji (13,5 %).

Mezi slabší odvětví ekonomiky patří zemědělství, nejnižší podíl zemědělství na celkové zaměstnanosti ve čtvrtém čtvrtletí roku 2007 vykázaly regiony Praha (0,2 %), Karlovarský kraj (1,5 %) a Moravskoslezský kraj (2,1 %). Naopak nejvyšší podíl zemědělství nalezneme v kraji Vysočina (8,4 %), Jihočeském kraji (5,9 %) a Plzeňském kraji (5,3 %).

Pokud je zemědělství slabším odvětvím ekonomiky, je výzkum naopak odvětvím progresivním. Jednoznačně nejvýznamnějším regionem je z hlediska jeho lokalizace Praha. Na tisíc obyvatel zde v roce 2006 připadalo 9,95 výzkumných pracovníků. S odstupem následuje Jihomoravský kraj (3,28) a Liberecký kraj. Naopak nejnižší počet výzkumných pracovníků na tisíc obyvatel vykazují Karlovarský kraj (0,12), Ústecký kraj (0,48) a Vysočina (0,51).

Nejvyšší medián (střední hodnota) hodinového výdělku ve veřejném sektoru byl v roce 2007 v Praze (141,91 Kč). Následuje Plzeňský kraj (127,93 Kč) a Karlovarský kraj (127,80 Kč). Naopak nejnižší je ve Zlínském kraji (118,12 Kč), na Vysočině (120,50 Kč) a v Pardubickém kraji (120,83 Kč). Nejvyšší medián (střední hodnota) hodinového výdělku v soukromém sektoru byl v roce 2007 v Praze (144,36 Kč). Následuje Středočeský kraj (119,67 Kč) a Plzeňský kraj (111,90 Kč). Naopak nejnižší byl v Karlovarském kraji (98,60 Kč), Pardubickém kraji (101,33 Kč) a Jihočeském kraji (103,72 Kč).

Tradičně uváděným indikátorem kvality života je střední délka života mužů a žen. Nejvyšší střední délka života mužů je v Praze (75,21 let). Následuje Královéhradecký kraj (74,39 let) a Jihočeský kraj (73,66 let).

Naopak nejnižší střední délka života mužů je v Libereckém a Ústeckém kraji (oba 71,16 let) a v Moravskoslezském kraji (71,86 let).

Kategorizace regionů ČR dle jejich socioekonomické úrovněHlavní město Praha je jednoznačně regionem s nejvyšší socioekonomickou úrovní. Dvojici nejslabších regionů tvoříKarlovarský a Ústecký kraj.

Pořadí krajů
1. Praha 93,63 %
2. Středočeský kraj 64,01 %
3. Plzeňský kraj 64,00 %
4. Jihočeský kraj 62,67 %
5. Liberecký kraj 59,23 %
6. Vysočina 59,16 %

7. Pardubický kraj 59,14 %
8. Jihomoravský kraj 58,60 %
9. Královéhradecký kraj 58,24 %
10. Zlínský kraj 57,01 %
11. Olomoucký kraj 55,53 %
12. Moravskoslezský kraj 54,34 %
13. Karlovarský kraj 51,78 %
14. Ústecký kraj 51,06 %

Mezi městy je Jihlava dvanáctá.

Zdroj:www.centrarozvoje.cz

Autor: Milan Pilař

plastic-card-1647376_1920.jpg
24.08.2020

Ať vám nic neunikne!

Sledujte denní zprávy z vašeho regionu na našem Facebooku.

Sledovat na Facebooku


Další články