Mladí novináři diskutovali s Kamilem Filou

Novinář věnující se kulturní rubrice svým posluchařům především podrobně představil rozdíl mezi kritikou a recenzí. Upozornil i čeho se vyvarovat při jejich psaní. "Sami jsme si mohli zkusit, jak těžké je takovou kritiku napsat, obzvlášť když vás hodnotí kritik. Naštěstí nás po nezdárném výsledku uklidnil tím, že jen osm lidí ovlivňuje recenze nebo kritika, takže tomu filmu ani moc neublížíme,“ popisují setkání s Kamilem Filou členové skupiny zaměřené na internetové zpravodajství.

"Na osmělení se nás na začátek nejistě začal ptát na názor ohledně klasických „papírových“ novin, a jestli mají vůči webovému a hlavně bezplatnému zprostředkovateli informací šanci na přežití. Po krátké diskuzi na téma papírových versus webových novin, se host rozhovořil o tom, jak psát recenze a kritiky. Museli jsme uznat, že je profík a o svém oboru má přehled jak praktický, tak teoretický," shodují se účastníci týdenního kempu.

Jak recenzovat

Kritik se podělil o své postřehy díky zběhlosti v oboru. „Filmy jsou dobré objekty. Když je špatný film, musíte jít do kina i příště, abyste tu zkušenost přebili. Divák musí mít touhu jít do kina. Musí to pro něj mít smysl a k tomu částečně slouží právě i ta kritika," nechal se slyšet.

Kamil Fila se o kritiku zajímá od roku 1997, kdy objevil internet a s ním Nix, Československou filmovou databázi či Průvodce, na němž se nejčastěji bavil s filmovými fanatiky-publicisty. Fila byl zvyklý diskutovat. To mu zůstalo. Pod svými kritikami polemizuje s uživateli, kteří nesouhlasí s jeho postojem. Chce znát argumenty a přemýšlet o nich. „Někdy mi čtrnáct dní nadávají a potom se mi emailem omluví,“ s úsměvem vyprávěl své zážitky Fila. „Nejhorší, co jsem kdy udělal, bylo, že jsem vymazal rasistickou diskuzi. Ten člověk občanským jménem řekl šéfredaktorovi, že to nedělá dobré jméno Aktuálně," přiznal. Posléze chvíli vzpomínal, jak se tahle vyhrocená situace vyřešila, ale i když si nevzpomněl, jedno bylo jasné: svého činu nelituje a o žhavém diskutérovi si myslí své.

Proti klišé

Kamilu Filovi se příčí odrbané fráze používané v každém filmovém či jiném hodnocení. Také, stejně jako předchozí den Kroulík, si myslí, že archaismy už nejsou ani tak nepoužívaná slova, jako spíše slova, která by se měla vypustit pryč. Pokud byste se ho zeptali, co si myslí o přechodnících, potvrdil by výše zmiňovaná fakta. „Přechodníky bych vyhodil úplně. Ubili byste se vlastní spisovností a korektností," konstatoval Fila.

Postupem času se podle něj takové texty ani nedají číst, protože se odlišují od mluveného jazyka a jazyka, který je lidem nejbližší. Přehnaná snaha o spisovnost u autora mu přijde spíš jako prostředek, kterým se pisatel snaží vylepšit nehodnotný text.

Na závěr řeči, kdy už se naše prsty horlivě těšily na písmenka na klávesnici k sepsání vlastní kritiky, jsme se všetečně ptali na autorovy osobní zkušenosti, kterými by nám pomohl k sepsání, jím posléze zkritizované," kritiky," popisují další dění na besedě s recenzentem brodští studenti. „Vím co, budu mít na začátku a na konci, prostředek doplním a scvaknu,“ snažil se pomoci.

"Jeho snaha marná. "Přes dvouhodinové pracné vnímání jeho instrukcí, které nám vcházely jedním uchem dovnitř a druhé jsme se snažili ucpávat, se nikomu dílo nepodařilo napsat text podle představ odborníka. Ovšem žádné vymírání žurnalistů v Havlíčkově Brodě, nás to povzbudilo k mnohem tvrdší práci. Nebo také k tomu, že se musíme smířit s tím, že na recenze či kritiky holt asi nikdo z nás buňky nebo nervy nemá," říkají na závěr mladí novináři.

Autor: Martina Mašková