Přednáška Přejmenování místních jmen německých obcí po roce 1945 se koná ve středu 15. května v Muzeu Vysočiny Jihlavě.
Legislativní cesta k proměně místních jmen v českých zemích ve smyslu jejich počešťování byla nastartována už počátkem 20. let dvacátého století. Její vrchol nastal v letech 1945 až 1949. Tím že „prvorepublikový“ legislativní postup byl po roce 1945 nahrazen pouze byrokratickým, ztratil svoji přirozenou legitimitu, kterou každé změně ve veřejném prostoru propůjčují její oponenti.
Zásadní proměna místních názvů nastala po odsunu německého obyvatelstva. V důsledku vysídlení německého obyvatelstva po roce 1945 zaniklo kolem 3000 obcí, částí obcí a samot. Názvy zbylých více než pěti set německých obcí byly do počátku 50. let dvacátého století zcela počeštěny.
Tvorba nových českých místních názvů byl sice odborně tvůrčí, ale přesto velmi často značně voluntaristicky pojatý proces, jehož odbornými garanty byli čeští archiváři a jazykovědci.
Přednáška Milana Hlavačky z Historického ústavu AV ČR a Jiřího Jelínka, archiváře Státního okresního archivu Jihlava začíná v Malovaném sále Muzea Vysočiny Jihlava v 17.00.
Autor: Ladislav Seidl