Odborníci si posvítí na jihlavské podzemí

Jedním z největších turistických lákadel Jihlavy je známá Svítící chodba jihlavského podzemí, láká do města turisty, ale i zvědavce a novináře. „Ačkoliv se už objevila řada různých vysvětlení, správa podzemí dosud nemá věrohodný doklad, který by jednoznačně prokazoval, která látka způsobuje jemné zelené světélkování stěn,“ uvedl Radek Tulis ke skutečnosti, že vedoucí správy podzemí Jan Šustr odebral na pěti místech chodby několik gramů vzorků a odevzdal je do laboratoře k analýze.

Nejasné složení povrchu stěn dávalo prostor pro různá vysvětlení o původu tajemného světla.

„Slyšeli jsme toho už hodně, například že jde o nátěry z druhé světové války, které při náletech měly místním obyvatelům usnadnit nalézt vstupy do krytů. Jako pověst to není špatné, ale má to háček. V šedesátých letech se většina chodeb sanovala, tzn. zpevnila, převážně betonovou obezdívkou. Přesto dnes stěny svítí,“ hledá argumenty správce.

Podle jeho slov je teorií celá řada, navzájem se vylučují a k žádné z nich není jediný relevantní doklad. „Nejsme první, kdo odebral vzorky ze stěn, ale na magistrátu žádný protokol s věrohodným výsledkem není,“ popsal důvody pro provedení rozboru Jan Šustr.
Objasnění záhady by podle slov správce Jana Šustra nemělo mít vliv na zájem o návštěvy podzemí. „I když budeme znát složení svítící látky, stěny budou svítit dál, to se nezmění. A pokud objasníme otázku toho, co zde svítí, budeme možná stát před mnohem těžší otázkou - kde se zde ona látka vzala.“ První výsledky z laboratoře by měly být k dispozici během měsíce.

Populární svítící chodba v centru města se vstupem do podzemí u městské knihovny není ve městě jediná. „Správci podzemí loni v červenci oznámili, že existuje ještě druhé místo, kde stěny vydávají jemné nazelenalé světlo. Svítící chodba se nachází v jižní části historického centra města pod Čajkovského ulicí asi pět metrů pod povrchem. Vstup do této větve podzemí je v hradbách na Brněnské ulici naproti obchodnímu komplexu City park. Tato chodba ale zůstává pro širokou veřejnost nepřístupná,“ doplňuje Radek Tulis.
Podle jeho informací spravuje Magistrát města Jihlavy pětadvacet kilometrů podzemních chodeb, šachet a staré kanalizace, zaujímá plochu padesát tisíc metrů čtverečních. Rozsahem podzemního labyrintu přímo pod městskou zástavbou je jihlavské podzemí druhým největším na území České republiky.
„Chodby jsou raženy ve skále v několika podlažích. Nacházejí se téměř pod všemi objekty historického jádra města. Sklepní prostory, nacházející se dva až čtyři metry pod povrchem, tvoří první podzemní podlaží, z něhož lze sestoupit do podlaží druhého, do hloubky čtyř až šesti metrů. Pod některými objekty je v hloubce osmi až čtrnácti metrů raženo i podlaží třetí. První podlaží bylo raženo v průběhu 14. století, druhé a třetí pak ve století šestnáctém. V 17. století došlo ke zpevnění některých chodeb cihlovou podezdívkou a jednotlivé úseky byly propojeny krátkými spojovacími chodbami. Podzemní chodby jsou široké 0,8 až 2,5 metru a vysoké 1,2 až 3,5 metru. Další významnější úpravy proběhly v šedesátých letech a v devadesátých letech,“ uzavírá tiskový mluvčí.

Autor: Milan Pilař