Špitál s kaplí svaté Kateřiny existoval ve městě už před rokem 1382, ale barokní přestavbou v letech 1671-1672 se zcela změnil. Přestavba se udála v době, kdy měl ve vlastnictví jaroměřické panství Jan Antonín z Questenberka.
Špitál sloužil pro nemocné a vysloužilé poddané. V současné době je budova majetkem města a kaple sv. Kateřiny majetkem církve. Budova Špitálu prošla rozsáhlou rekonstrukcí, která začala v 90. letech minulého století a byla dokončena v zimě roku 2014. Oprava stála téměř sedm milionů korun. V budově je od letošního března umístěno Městské kulturní středisko a Informační centrum pro turisty. Budova je moderně vybavena s ohledem na její historický původ. V místnosti Informačního centra je nábytek zhotovený učni ze Středního soukromého učiliště, s. r. o., z Třebíče oboru truhlář. Nábytek svým stylem zapadá do prostředí klenutých stropů, cihlových podlah, starých kamenných kvádrů a tajemné starobylé atmosféry.
V kulturním pořadu vystoupili děti z místní školky vedené učitelkou Evou Mikulovou, žačky Hudební školy Jedlička, Adéla Slatinská na klávesy a Veronika Cejpková- zpěv se svým učitelem Vladislavem Jedličkou. Malé občerstvení pro návštěvníky nachystali kuchařky z místní mateřské školky. Podle odhadu vedoucí MKS Lucie Melánové navštívilo Špitál v pátečním odpoledni 80 až 100 návštěvníků. Nedalo se to přesně spočítat protože vstup byl volný a návštěvníci se pohybovali samostatně v prostorách otevřených veřejnosti.
Druhá kulturní akce v Jaroměřicích nebyla určena pro dospělé, nýbrž pro děti. Začínala v podvečer v jaroměřické knihovně která se nachází v budově radnice
Noc s Andersenem. Večer byl organizován v celé naší vlasti. V jaroměřické knihovně ho připravila knihovnice Jitka Kriegsmannová. Sešlo se šestnáct dětí, které celý večer soutěžily, hrály hry, řešily kvízy, vyráběly velikonoční zápichové ozdobné papírové vajíčka, ozdobné koule z papíru, řešily detektivní případy se psím knižním detektivem Vrťapkou, hledaly ve sklepení radnice tajemné obálky, také si četly a sledovaly film. Nejlepší hrou bylo zhotovení mumie ze svého kamaráda ze soutěžního družstva. Hra byla zábavná v tom, že se kamarád důkladně omotal celou rolí toaletního papíru kolem dokola celého kamaráda i s obličejem. Muselo se dávat pozor na to, aby kamarád-mumie mohl dýchat. Po skončení hry byla podlaha v knihovně pokryta velkou vrstvou potrhaného pomačkaného toaletního papíru a papírových ruliček z něj.
Po skončení her a soutěží se děti převlékly do nočních úborů, rozbalily karimatky, roztáhly spací váčky a zalehly mezi knižní regály. Druhý den ráno v sobotu si děti v osm hodin začali vyzvedávat jejich rodiče.
Autor: Zbyněk Hobza
Zbyněk Hobza
