V pondělí 28. dubna byl děkanský chrám Nanebevzetí Panny Marie v Polné zařazen mezi Národní kulturní památky.
Podobných památek je v celé České republice pouhých 230, a proto může být město na tento úspěch náležitě pyšné. Je to příležitost, která skýtá mnohé možnosti. Zařazení bude mít příznivý dopad na cestovní ruch a finanční prostředky, které může město získat, jim otevírají dveře k dalšímu zvelebovaní města.
Polná v oblasti péče o památky opravdu vyniká. V historii byla velmi významným městem a díky tomu se může pochlubit rozsáhlou historickou částí města s celou řadou významných památek. Proto byla v roce 1990 mezi prvními českými městy prohlášená městskou památkovou zónou. Nyní na sebe Polná upozornila zrestaurovaným chrámem Nanebevzetí Panny Marie.
Chrám byl postavený v letech 1700-1707 podle původních plánů italského mistra Dominika de Angeli. Jde o barokní stavbu trojlodní baziliky bohatě vyzdobenou štukatérskou prací florentinských umělců. Není divu, že se stala dominantou města, je to jedna z největších bazilik u nás. Je 63 metrů dlouhá, 26 metrů široká a 22 metrů vysoká, věž kostela sahá do výšky 64 metrů a do chrámu se údajně vejde až osm tisíc lidí. Ani takovéto monumentální stavbě se ale nevyhnula katastrofa v podobě požáru, který chrám v roce 1863 silně poškodil (mimo jiné přišel o původní věž). Ještě v období první světové války byla jeho existence ohrožena, ale nakonec přišel „pouze“ o tři velké zvony, měděnou krytinu střechy a věže. Přestože byly zapotřebí, dlouho dobu na této památce neprobíhaly žádné výrazné opravy, zlom nastal až v letech 2001-2007, kdy chrám procházel obrovskou rekonstrukcí. Po završení náročné restaurátorské práce byl kostel roku 2007 slavnostně znovu vysvěcen, příznačně právě na své 300leté výročí.
„Chtěli jsme, aby chrám zářil krásou, ale zároveň všechny vrásky a jizvy, které utržil, byly zachovány. Protože i ony vypovídají o jeho osudu i o osudu celého města. Za tři sta let, kdy stojí v centru našeho města, prožil období slávy i ponížení. Přežil drancování i požáry, radoval se s radujícími, plakal s plačícími. Domy, ale i často hroby obyvatel města, kteří ho v minulých staletích navštěvovaly, dávno zanikly. Jen on zde zůstal a může vyprávět o jejich životě, o jejich přáních, snech a touhách. Proto jsme obnovili krásu i ponechali šrámy,“ takto poeticky se u příležitosti výročí a dokončení rekonstrukce vyjádřil děkan P. Zdeněk Krček.
Chrám se může kromě bohaté výzdoby a neuvěřitelnými rozměry pochlubit také podzemní hrobkou rodu Žejdliců, deseti oltáři, cínovou křtitelnicí z roku 1617 a hlavně unikátními varhanami, které jsou svého druhu největší dochované barokní varhany na území České republiky.
Autor: Eva Fruhwirtová