Primář brodské chirurgie se obrací na veřejnost

„Denně je na chirurgických ambulancích ošetřeno v průměru 150 pacientů, a pokud chceme poskytovat kvalitní péči, pak to zabere určitý čas. V minulém týdnu jsme zaznamenali hned několik agresivních slovních útoků, přičemž sestře bylo vyhrožováno i fyzickým násilím,“ vysvětluje motivaci primáře Jiřího Drápely Petra Černo, tisková mluvčí Nemocnice Havlíčkův Brod.

Vážení pacienti,
vážíme si Vás a Vaší přízně, kterou věnujete našemu oddělení - alespoň se tak můžeme podle počtů ošetření dennodenně domnívat. Všechno kolem nás se zrychluje, letadlem přeletíte obrovské vzdálenosti za chvilku, informovanost a informační kanály jsou téměř bleskové. Léčba pacienta a jeho vyšetření však trvá. Aby mohly být postupy kvalitní, potřebujeme zkrátka čas. V chirurgických čekárnách bývá bohužel občas napjatá situace - všichni mají ten názor, že jejich onemocnění je třeba co nejdříve ošetřit. A tak hudrování bylo, je a bude součástí našeho všedního dne. Není nám to jedno, ale každému pacientovi bude i nadále poskytnuto vyšetření a ošetření v takové době, jakou vyžaduje jeho onemocnění. Co mi však rovněž není jedno, je fakt, že stále častěji je sestře vyhrožováno fyzickým násilím. Vím, že ve větších městech to vcelku není výjimkou. Zdravotní sestra je člověk, který pracuje mnohdy ve vypjaté situaci a sama za vzniklé čekání nemůže. Vážím si jejich práce, jsem si jist, že odvádějí maximum. Mějte, prosím, trpělivost. Zkuste si uvědomit, že i Vy můžete někdy potřebovat ke svému ošetření delší čas, protože jistě nechcete, aby právě Vás lékař odbyl. Uvědomte si, že stížnosti ani vyhrožování nemohou naši práci urychlit.
Spíše naopak. Budeme-li se cítit takto ohrožení, pravděpodobně budeme dělat více chyb. I zdravotník je člověk. Potřebuje k práci určitý klid a psychickou vyrovnanost - tak, jako ji potřebují jiné profese. U sportovců někdy též slyšíme: „Nezvítězili jsme, hráči nebyli v psychické pohodě.“ U sportovců to chápeme, proč to nechápeme i u zdravotníků? Jsme něco jiného? Děláme práci méně složitou? Já to alespoň chápu tak, že když fotbalista kopne míč, už jej nikdy nemůže vrátit. I ve zdravotnictví se někdy rozhodnutí či výkony špatně nebo bolestně opravují. Nestěžujeme si. Děláme práci, o které jsme přesvědčeni, že má smysl. Záleží na každém z nás.
Od „prvního“ k „poslednímu“ v řadě, od vedoucího po úklid. Sestry patří v takovém „žebříčku“ hodně vysoko. Opatření, které bychom museli přijmout na ochranu zdravotníků, výrazně prodraží a zpomalí chod našeho oddělení, ale nebudu váhat s jejich nasazením.
Proto Vás žádám o trpělivost, děláme pro pacienty skutečně maximum.
Děkuji.
Primář MUDr. Jiří Drápela

Autor: Milan Pilař