Příprava referenda v Jihlavě odstartovala
Dvě hudební akce odstartují sběr podpisů pod návrh vyhlášení vůbec prvního místního referenda v Jihlavě.
Politici se už několik let zabývají otázkou plnících se skládek odpadů na Vysočině a rozhodli se, že nejlepším řešením je spalovna. Obyvatel Jihlavy, kde by měla spalovna stát, se však nikdo na názor neptá. Občané nemají informace ani možnost se do rozhodování zapojit. Tuto politickou bezohlednost by mělo napravit historicky první veřejné referendum v Jihlavě o spalovně a nakládání s odpady.
Zahájení sběru podpisů pod návrh na vyhlášení referenda podpoří dvě hudební akce.
Ve středu 6. listopadu v DIOD na festivalu Referendum Jihlava fest! vystoupily kromě pěti kapel různých žánrů také iniciátoři referenda, pořadatelé pozvali i zástupce města Jihlavy.
Panelisté na tiskové besedě: zleva -Vladimír Havlíček, Matěj Man, Miroslav Pernička
Občané Jihlavy ještě nikdy v historii svobodné České republiky nedostali možnost se přímo vyjádřit k palčivému problému prostřednictvím veřejného referenda. Problém spalovny rozděluje jihlavskou společnost. Někteří ji vidí jako ideální zařízení pro řešení odpadové otázky, jiní by raději podpořili třídění a kompostování. Lidé se obávají zvýšení těžké dopravy, hlučnosti, zvýšené koncentrace toxických dioxinů a zápachu. Další očekávají, že výstavba spalovny jim v konečném důsledku neúměrně navýší platby za odpad. Místní referendum je uzákoněný nástroj přímé demokracie – Jihlavané musí dostat šanci o spalovně a nakládání s odpady rozhodnout, protože to má zásadní vliv na kvalitu jejich života.
Organizátoři chtějí podat návrh na vyhlášení referenda ke třem otázkám. O stavbě spalovny, zvýhodnění občanů, kteří poctivě třídí a nastavení ambiciózního recyklačního cíle. Proto, aby mohli návrh podat a zastupitelstvo města ze zákona referendum vyhlásilo, je třeba nashromáždit podpisy 10 % všech oprávněných voličů. V případě Jihlavy to představuje 4 200 podpisů. Podpis neznamená automaticky protest proti spalovně, nýbrž požadavek na vypsání referenda k této otázce. Pokud bude referendum vyhlášeno, rozhodnou pak sami občané. K referendu zřídili i informační web na adrese www.referendumjihlava.cz.
Postoj většiny občanů Jihlavy by měl být pro politiky rozhodující, bohužel se jím však neřídí. V průzkumu veřejného mínění z podzimu roku 2012, který si nechal Kraj Vysočina zpracovat, řeklo 7 z 10 dotázaných Jihlavanů, že spalovnu v Jihlavě nechce. Proběhlo také veřejné projednání Desatera problémů města, či Veřejné fórum Kraje Vysočina[2], či Masarykovy debaty na téma spalovna na jihlavské polytechnice – vždy s obdobným výsledkem, kdy bylo požadováno řešení odpadů bez spalovny anebo měl tento způsob převahu.
„V loňském roce jsme primátorovi statutárního města Jihlavy i hejtmanovi Kraje Vysočina předali petici Stop spalovně, kterou podepsalo 2 500 občanů. Přípravy projektu spalovny však přesto stále pokračují,“ nesouhlasí Miroslav Pernička z přípravného výboru referenda a člen občanského sdružení Za zdravý Ádol.
„Spalovna pro 150 000 tun spalovaného odpadu ročně je zařízení finančně velmi náročné. Vždyť počáteční investice se pohybuje kolem tří miliard korun. Tato částka by extrémně zatížila veřejný rozpočet. Platby za popelnice by se tak mohly opět zvýšit. Za teplo a energie si občan ostatně nakonec také připlatí - skrze dotace, které spalovny čerpají. Požadujeme raději podpořit takový systém, který zvýhodní toho, kdo poctivě třídí a produkuje málo zbytkového odpadu,“ uzavřel člen přípravného výboru jihlavského referenda Vladimír Havlíček.
Více na www.referendumjihlava.cz
Autor: Matěj Man
