Proč se v rybnících na Vysočině nedá koupat?

V horkých letních dnech většina obyvatel vyhledává rybníky a jiné nádrže, ve kterých by se dalo koupat. Vhodných je ale jen minimum, většina rybníků a vodních nádrží na Vysočině, ale i jinde v ČR má minimální průhlednost vody, její barva je hnědozelená nebo hnědá a voda mírně zapáchá, jak dokladá úvodní fotografie.

Proč tomu tak je?

Každý by řekl: Voda je znečištěná. Asi do toho rybníka něco teče, splachy z vesnice a polí…, nebo Rybník je zabahněný.

Ano, to může v některých případech být pravda. Stejně tak je pravda, že se občas kombinuje více vlivů. U drtivé většiny rybníků je ale hlavní problém jinde, a to v chovu ryb. Nadměrně vysoké rybí obsádky, složené vesměs z kaprů a doplňkových ryb způsobují právě takové zelenohnědé zbarvení vody a zákal. Kapři ryjí ve dně a víří bahno, čímž vzniká zákal vody. Z rozvířeného bahna se uvolňují jinak nedostupné živiny, a ty společně s výkaly ryb způsobují eutrofizaci vody a vznik tzv. vegetačního zákalu, planktonní řasy, popř. vodního květu - sinice. Tento jev často umocňuje nadměrné hnojení rybníků, které přináší další živiny navíc do vodního ekosystému.
Vlivem neprůhledné, zakalené vody neproniká do vodního sloupce dostatek světla a nemůžou zde vyrůstat téměř žádné vodní rostliny. Pokud se do dříve vegetací hojně zarostlého rybníka nasadí vysoká obsádka ryb, jejich rycí aktivitou postupně ryby většinu vodních rostlin zlikvidují.
Chybějící vegetace v rybnících má za následek i úbytek biodiverzity. Rozmanitá vodní vegetace je velmi důležitá pro hmyz, obojživelníky a další skupiny živočichů.
Například pro většinu obojživelníků je významná tím, že zde kladou svá vajíčka a v porostech vodní vegetace pak nachází dostatek potravy jak dospělci, tak i larvální stádia. V rybnících bez vegetace, nebo jen s minimálním podílem vegetace, obojživelníci téměř nežijí nebo se zde nerozmnožují. Totéž obdobně platí i pro další skupiny živočichů. Například řada vodních ptáků mizí z rybníků, kde chybí vodní vegetace nebo zde není dostatečná průhlednost vody.

Rybníky vhodné ke koupání vs. ochrana přírody

Rybník s vodou vyhovující ke koupání lidí může být vhodný i pro spoustu druhů vzácných a ohrožených druhů rostlin a živočichů. Jako příklad lze uvést přírodní koupaliště. V těch je žádoucí udržovat dobrou jakost vody pro koupání lidí, a to nízkou nebo žádnou rybí obsádkou. Dobrá kvalita vody s menším množstvím ryb zároveň vyhovuje vzácným organismům. Pak už stačí jen to, aby se koupaliště vypouštělo ve vhodném období s ohledem na tyto vzácné druhy a aby přírodě byla vyčleněna alespoň část nádrže, která se nebude čistit a nechá se zarůst vodní vegetací. Příklady takových nádrží či rybníků, kde to funguje, lze sem tam v krajině nalézt, jak dokládají obě fotografie v textu.

Jak problém rybníků se špatnou vodou řešit?

Většina obcí vlastní alespoň jeden rybník, nebo alespoň má nějaký ten rybník ve svém katastru. Obyvatelé by se měli obrátit na vedení obce a docílit toho, aby alespoň jeden rybník v jejich katastru byl vhodný ke koupání. Pokud obec žádný rybník nevlastní, pak by se měla buď obec nebo přímo občané obrátit na subjekt hospodařící na daném rybníku, většinou jde o nějaké rybářství, a pokusit se s ním dohodnout na změně hospodaření tak, aby rybník mohl sloužit ke koupání osob. Je vhodné přizvat do diskuze o rybníku i pracovníky ochrany přírody. Využívání rybníka ke koupání, pokud nepůjde o využití celého rybníka, bude pravděpodobně ochránci přírody podpořeno.

Jak udělat z nevhodného rybníka vhodný?

Řešení může být ve většině případů jednoduché a poměrně levné. Většinou totiž postačí radikálně snížit rybí obsádku tak, aby voda v rybníce měla po většinu roku vysokou průhlednost. Je prokázáno, že obsádka do 500 kg ryb na hektar většinou vyhovuje z pohledu ochrany přírody a měla by zde být dostatečně kvalitní voda i pro koupání. Nebo je vhodné nechat jednou za čas rybník úplně bez ryb. Pokud má rybník písčité dno, stačí jen upravit jeden jeho břeh, nebo část břehu pro vstup do vody a vytvořit pláž. Pokud nemá písčité dno, lze písek na příslušnou část dna rybníka navézt.
Pokud je rybník mírně zabahněný, není nutné ho hned odbahňovat, ale často stačí ho vyletnit tak, jak to dělali naši předci, dnes už se letnění skoro vůbec neprovádí. Když je rybník více zabahněný, bude zřejmě potřeba odbahnění alespoň v té části, kde by měla navazovat pláž. Posledně zmíněné opatření už samozřejmě finančně nákladné být může, je ale možné získat na něj různé dotace z Ministerstva životního prostředí či zemědělství.

Závěrem

Pokud by u každé obce byl alespoň jeden rybník či přírodě blízká vodní nádrž vhodná ke koupání, nemuseli by se lidé shlukovat na přeplněná umělá koupaliště s chemicky ošetřovanou vodou. Koupání v čisté, přírodní vodě jistě prospěje i našemu zdraví. Pokud bude v krajině velká nabídka míst ke koupání, nebude žádné z těchto míst lidmi přeplněno. Tím pádem zde budou mít vhodné podmínky pro život i vzácné a ohrožené druhy organismů, které vlivem současného hospodaření z našich rybníků postupně mizí.

Více informací najdete zde.

Úvodní foto: Připadá Vám tento pohled povědomý? Není divu, takto vypadá většina rybníků na Vysočině – hnědozelená, neprůhledná voda s minimem vodní vegetace.

Autor pracuje v ochraně přírody, zabývá se zejména ochranou mokřadů a obojživelníků

Autor: Jaromír Maštera