Ray Koranteng
Chladné a zamračené sobotní ráno zrovna nelákalo vyrazit na výlet do jihlavské ZOO. Přesto se zde už od desáté hodiny začali scházet návštěvníci. Téměř výlučně rodiče a prarodiče s dětmi přišli vybaveni bundami, pláštěnkami a igelity na kočárky. Chvílemi dokonce vysvitlo slunce, ale většinou pršelo. „Tady budou bydlet hyeny, to jsou takový jako kočky,“ zaslechla jsem, jak jedna z maminek vysvětluje svým třem ratolestem zcela mylně účel jednoho z rozestavěných pavilonů. Největší návštěvnický ruch byl, vzhledem k aprílovému počasí, u stánků s občerstvením.
Ačkoli pivo bylo za 10 korun, nejvíc šla na odbyt káva, čaj a sem tam něco ostřejšího pro zahřátí. Těsně před jedenáctou po dešťové přeháňce jako zázrakem vysvitlo sluníčko i nad
africkou vesnicí Matongo, kde měl proběhnout křest tří koťat levhartů sněžných, irbisů. V momentě, kdy je ošetřovatelé přinesli, v africké vesnici nebylo k hnutí. Asi tři stovky lidí se mačkaly, jen aby si mohly rozkošná koťata prohlednout dostatečně zblízka a vyfotit si je. Za kmotra kocourkům a jedné kočičce irbisů byl populární moderátor Televizních novin TV Nova Ray Koranteng, který dorazil s asi desetiminutovým zpožděním. Samotný křest byl milá a zábavná záležitost díky Rayově bezprostřednímu chování a skutečnosti, že koťata byla v pohodě a nebránila se neustálému chování a přenášení. Kočička dostala jméno
Bella a kocourci
Nico a
Snížek. Místo narozeninového dortu jim Ray Koranteng dovezl bednu syrových kuřat, která podle ošetřovatelova odhadu, vystačí tak na týden. Koťata přišla na svět v jihlavské ZOO 29. června letošního roku a nebyla vůbec nebezpečná, jen drápky do moderátorova trika zatínala opravdu s vervou a odmítala se pustit. Levhart sněžný údajně žije ve vysoko položených územích bývalého Sovětského svazu a v posledních letech jeho populace klesla o osmdesát procent. O to větší radost měli všichni z jihlavských mláďat. Jakmile bylo po křtu a koťata odnesena, vypukla krátká autogramiáda Raye Korantenga. Krátká proto, že dětem brzy došly fotografie, na které se Ray podepisoval. Někteří si nechali dát podpis i na ruku. Autogramiádu hudebně doprovázela pelhřimovská folková skupina s tajuplným názvem
Potměchuť, pod kterým si prý mám představit co chci. Jejich písničky určitě chytaly milovníky folku za srdce, lidé se ale brzy rozešli, protože začalo znovu lít jako z konve. Ještě jsem zahlédla skupinku zájemců o slámování, které probíhalo hned za africkou vesnicí Matongo. Být lepší počasí, lidé by se v příjemné atmosféře jihlavské ZOO zdrželi určitě déle. A co by popřála jihlavské ZOO do dalších let její ředitelka Eliška Kubíková? „Zdá se že zoologická zahrada v Jihlavě se rozvíjí. Já bych ale chtěla věřit tomu, že to, že se dostaví projekt pěti kontinentů, nebude konec rozvoje zoologické zahrady. Protože jde o nepřetržitý proces. Přála bych si, aby tyto pozitivní změny mohly pokračovat i nadále. A pak také mláďata. Jedním z našich úkolů je zachraňovat zvířata, udržovat jejich populaci, takže mláďata jsou podmínkou, aby se toto podařilo,“ uzavřela Eliška Kubíková.
Fotoreportáž Eva Vorálková a Zuzana Javůrková
Autor: Eva Vorálková
Eva Vorálková
