V dalším díle našeho seriálu pátrání po předcích na Vysočině zavítáme do badatelen v archivech a podíváme se na rody v Lískovicích na Pelhřimovsku.
Zpřístupnění archiválií zájemcům z řad laické i odborné veřejnosti je v archivech provedeno skrze návštěvní hodiny v tzv. badatelnách, prostorách, kde může člověk procházet jednotlivé archivní zdroje, které jsou mu po objednání k dispozici. Někdy je potřeba se do archivu předem objednat, jindy můžeme přijet a rovnou začít bádat, jen počkáme na to, než nám archiváři přinesou vybrané archiválie. Je vždy dobré si předem v archivu zjistit, za jakých podmínek můžeme do badatelny přijet.
Všechny archivy vyžadují odložení svrchního oděvu a zavazadel v prostorách k tomu určených (šatna, šatní skříňky) a do badatelen je umožněn přístup pouze s psacími potřebami, zápisníkem, případně fotoaparátem a notebookem. Při první návštěvě v archivu vyplníme badatelský list, do kterého vypíšeme osobní údaje a také oblast našeho zájmu.
Od obsluhy v badatelně můžeme čekat pomoc především v „technické“ oblasti. Dozvíme se, jak badatelna funguje, kdy a jak si můžeme objednat jednotlivé fondy, jak se vyznat v inventářích, které jsou v archivu k dispozici. Řeknou nám také, kolik archiválií si můžeme za jeden den objednat, co je potřeba vyplnit, pokud budeme archiválie fotit apod. Rovněž nám pomohou s vybavením badatelny – často je k dispozici čtečka mikrofilmů, na kterých jsou archiválie nafoceny.
Pokud si nebudete vědět rady se čtením v archivních materiálech, od obsluhy pomoc příliš nečekejte. Pomáhat badatelům se čtením není náplní její práce, v řadě archivů přímo najdete upozornění, že obsluha badatelny se čtením dokumentů nepomůže. Také se neptejme na pomoc s překladem textu, vyhledání záznamu, který se nám nedaří najít a podobně – ani to není náplní práce obsluhy v badatelně.
Chovejme se vždy podle badatelského řádu, který nám obsluha při registraci předloží k prostudování. Základním pravidlem je nerušit ostatní, ať už hlasitým hovorem, vyzváněním telefonu nebo zapnutými reproduktory na počítači. S archiváliemi zacházíme opatrně, jedná se o fondy, které neslouží jen nám, ale i ostatním badatelům. Zkrátka chovejme se tak, jak chceme, aby se chovali i ostatní. Vzájemně se nerušme a dopřejme si klidné pátrání po rodinné historii.
Dnes už ale máme výhodu – do badatelny archivu, která je často vzdálena několik desítek kilometrů, už někdy nemusíme. Týká se to oblastních a zemských archivů, které digitalizují své fondy. Začaly fondem nejžádanějším – matričními knihami. Proto vznikly virtuální badatelny, které jsou zdarma k dispozici komukoli. Právě těm se budeme věnovat v dalším díle.
Rody v Lískovicích
Matriky pro obec Lískovice jsou uloženy ve Státním oblastním archivu v Třeboni – ves patřila od nejstarší doby pod farnost kláštera v Želivi, přičemž nejstarší matriky pocházejí ze 70. let 17. století. V letech 1673 až 1683 zde najdeme příjmí Adamec, Čížek, Dvořák, Krejčů, Musel, Myslivec, Novotný, Popelák a Shejbal.
O 50 let později, ve 30. letech 18. století, se v matrice narozených opakují příjmí Adamec, Dvořák, Musel, Novotný a Shejbal (Shýbal). Mezi nová příjmí patří Boček, Čeleda, Doubek, Drahovzal, Husar, Kadlec a Nermut.
V letech 1785 až 1795 najdeme znovu příjmení Adamec, Boček, Dvořák, Musil (změněné příjmí Musel), Novotný, Shýbal. Z nových ve vsi přibylo jméno Cvrček, Hořejš, Houkal a Zach.
Dalším obdobím, které jsme v matrikách prohlédli, je přelom 30. a 40. let 19. století. Tak objevíme většinu známých příjmení – opakují se Cvrček, Dvořák, Houkal, Novotný nebo Zach. Z nových pak přibyl Augusta, Cihlář, Kordovský, Točil a Vlček.
Na konci 80. let téhož století pak ze starých známých najdeme v matrice narozených příjmení Cvrček, Houkal, Kordovský, Novotný, Točil a Zach. Najdeme zde ovšem i nová příjmení – Jíra, Med, Pavlík, Potěšil, Příhoda, Schmidinger a Šimek. Tučně vyznačená příjmení najdeme ve vsi dodnes.
Pokračovat budeme obcemi Bohuňov (ZR), Ostružno (HB), Nadějov (JI), Šašovice (TR) a Špinov (ZR).
Rody v obcích Vysočiny na mapě
Více informací o tvorbě rodokmenů na: www.familyresearch.cz
Autor: Blanka Lednická