Sokolovec – bývalý hrad u Bílku, který býval sídlem loupeživých rytířů

Dějiny Sokolovce, který bývá v regionálních pramenech často označován také jako Sokolohrad či Sokolov, jsou protkány mnoha nejasnostmi. Prvním tajemstvím je už samotné založení hradu. Kdy přesně stavební práce na Sokolovci začaly a kdo je nechal zahájit, dodnes nevíme. Hrad je poprvé připomínán až na začátku patnáctého století, kdy byl obýván loupeživými rytíři Janem z Chotělic a Pavlem Hubenkou.

O životech těchto dvou pochybných šlechticů se informací také spíše nedostává. Je o nich však známo, že přibližně ve stejné době, kdy hrad u Bílku vlastnili, spadaly do jejich majetku také nedaleké vsi Chotěboř a Střítež. Je tak pravděpodobné, že Sokolovec byl na počátku patnáctého století sídlem malého panství, které oba šlechtici díky svým nekalým praktikám v okolí hradu vybudovali.

Léta pochybné slávy však netrvala dlouho. Pouhé tři roky po první písemné zmínce je Sokolovec oblehnut českým královským vojskem. Důvod ani výsledek tohoto obléhání už ale známy nejsou. Vzhledem k tomu, že veškeré stopy o hradu z regionálních kronik v tomto období téměř definitivně mizí, je pravděpodobné, že královští vojáci hrad při dobývání poměrně výrazně poškodili.

Poslední zmínky o Sokolovci pak pocházejí z úvodu druhé poloviny patnáctého století, kdy je hrad v jedné z kronik popisován jako obyčejné zbořeniště, pro nějž už není možné nalézt žádné praktické využití.

Ze Sokolovce se do dnešních dní nedochovalo téměř nic. Na místě bývalého hrádku se nacházejí pouze zbytky prohlubní po hradních příkopech a velice špatně patrné pozůstatky obvodového zdiva.

Nejlepší přístup k hradišti je z Bílku po červené turistické značce. Zbytky Sokolovce se nacházejí na skalním ostrohu nad řekou Doubravou a přístup k němu je poměrně dobře vyznačený turistickými ukazateli. Příchod k pozůstatkům hradu je však možný pouze po pěšině, která po kamenitém terénu vede do prudkého kopce.

Autor: Jiří Svatoš