Stará radnice ve Žďáře se po rekonstrukci znovu otevřela. Opravy stály přes 43 milionů korun

Stará radnice na náměstí Republiky ve Žďáře nad Sázavou se po přibližně roce a půl rekonstrukce znovu otevřela veřejnosti. Práce, které začaly v červnu 2025, vyšly na více než 43 milionů korun. Historická budova z přelomu 16. a 17. století nyní nabízí nejen obnovené prostory, ale také nové zázemí pro turisty, výstavní činnost a společenské akce. Slavnostní otevření se uskutečnilo 28. října 2026.

Rekonstrukce zachovala historický charakter objektu a propojila jej s moderními materiály a technologiemi. Interiér navržený podle studie architekta Petra Baletky kombinuje původní klenby s ocelí, masivním dřevem, betonem a sklem. Radnice má nově sloužit jako místo, kde se setkává prezentace historie města s turistickým a kulturním životem.

Radnice je nově plně bezbariérová

Jednou z nejvýznamnějších změn je zpřístupnění budovy lidem s omezenou schopností pohybu. U vstupu vznikla rampa, v interiéru přibyly výtah a upravené podlahy, které v některých částech vyrovnávají původní výškové rozdíly. Výtah umožňuje dostat se také do horního patra, kde se nachází obřadní síň.

Součástí stavebních úprav byly nové toalety, šatny a další návštěvnické zázemí. Do přízemí se vrátilo turistické informační centrum, které poskytuje informace o Žďáře a okolí, zajišťuje prodej vstupenek a nabízí regionální produkty a dárkové předměty.

Návštěvnické centrum přibližuje cisterciáckou krajinu

Hlavní novinkou radnice je Návštěvnické centrum cisterciácké krajiny. Expozice vysvětluje, jak cisterciácký řád po staletí ovlivňoval podobu Žďárska. Přibližuje vznik rybniční soustavy, hospodářských dvorů, cest i dalších prvků krajiny, které souvisely s hospodařením a činností zdejšího kláštera.

Centrum připravilo město ve spolupráci s Regionálním muzeem města Žďáru nad Sázavou. Slouží také jako výchozí místo dvou tematických tras, které návštěvníkům umožňují poznávat cisterciácké dědictví přímo v terénu.

Bezbariérová trasa Příběhy ukryté v krajině měří přibližně 2,5 kilometru a vede kolem Bránského rybníka, hospodářského dvora Lyra, kamenného mostu a Dolního hřbitova. Na pěti zastaveních čekají také aktivity pro děti. Druhá trasa s názvem Jak se rodila cisterciácká krajina? je dlouhá zhruba 14 kilometrů a představuje historické osídlení i místa spojená s těžbou železné rudy, mramoru a vápence.

Pro školy jsou připraveny vzdělávací programy a materiály pro učitele. Veřejnost může využít také přednášky a další doprovodné aktivity. Žďárská cisterciácká krajina je součástí mezinárodní sítě Cisterscapes, která propojuje 17 cisterciáckých krajin v pěti evropských zemích. V roce 2024 získala tato síť označení Evropské dědictví.

Obřadní síň dostala moderní technické vybavení

Proměnou prošla také obřadní síň v horním patře. Po úpravách působí světleji a vzdušněji, k čemuž přispívá i skleněná stěna s barevnými prvky. Prostor doplňuje moderní osvětlení, jehož intenzitu lze regulovat prostřednictvím telefonu. Technické vybavení umožňuje také ovládání závěsů a řízení vzduchotechniky, která reaguje na kvalitu vzduchu v místnosti.

Obřadní síň má znovu sloužit svatebním obřadům od začátku roku 2027. V budoucnu bude možné její osvětlení přizpůsobovat různým příležitostem a charakteru pořádaných akcí.

Historické artefakty připomínají minulost Žďáru

Nové návštěvnické centrum doplňují předměty spojené s historií města a cisterciáckého kláštera. Mezi nejstarší exponáty patří částečně opracovaný kamenný stavební článek z druhé poloviny 13. století. Archeologové jej nalezli v lokalitě Klafar a souvisí s výstavbou žďárského kláštera. Je umístěn ve zdi poblíž schodiště.

Dalšími vystavenými předměty jsou bočnice kostelní lavice z baziliky Nanebevzetí Panny Marie a svatého Mikuláše, socha inspirovaná žďárskou Pannou Marií Studniční nebo historický dřevěný čap, který byl součástí výpustního zařízení Horního rybníka. Exponáty připomínají nejen církevní dějiny, ale také zdejší rybníkářství a hospodářský vývoj regionu.

Galerie představuje regionální umělce

V budově vznikl také galerijní prostor s Kosinkovou sbírkou. Kolekci obrazů Josefa Kosinky a dalších převážně vysočinských autorů získalo město v dědictví. Obsahuje přibližně 40 děl, která se budou v expozici postupně obměňovat.

Další výstavní prostor je určen současným regionálním výtvarníkům. První výstavou se stala expozice Cestou krajiny Klubu výtvarných umělců Horácka. Město připravuje také budoucí galerii skla, která má představovat tvorbu sklářských umělců z Vysočiny.

Proměnila se rovněž vnější podoba radnice. Fasáda získala krémový odstín a nahradila původní výrazné vínové barevné lemování. Nová úprava má lépe odpovídat historickému charakteru budovy.

Kdy lze radnici navštívit

Návštěvnické centrum, turistické informační centrum a galerie mají společnou otevírací dobu. V období od října do května je otevřeno od pondělí do pátku od 8 do 17 hodin a v sobotu od 9 do 12 hodin. V neděli je zavřeno.

Další informace o provozu a nabídce služeb poskytuje turistické informační centrum na telefonních číslech 566 628 539 a 778 744 302 nebo prostřednictvím e-mailu tic@zdarns.cz. Podrobnosti zveřejňuje také město Žďár nad Sázavou na svých webových stránkách.