Tajemství chřenovického hrádku: kdo v něm schoval tajemný poklad?

Chřenovický hrádek na skalnatém ostrohu nad soutokem řeky Sázavy a potoka Jestřebnice vyrostl nejspíše už na konci třináctého století. Období největší slávy však zažil až o více než sto let později, a to především díky svým tehdejším majitelům – rytířům z Chřenovic. Ti se pány původně strážního hradu stali v roce 1318.

Nejvěhlasnější vládci však na malou tvrz u Ledče nad Sázavou přišli až na počátku patnáctého století. Prvním z nich byl statečný Ctibor z Chřenovic, který krátce po upálení mistra Jana Husa připojil svůj podpis pod protestní listinu, v níž čeští šlechticové vyjadřovali nesouhlas s kostnickým ortelem.

Ctiborův následovník Milota z Chřenovic zašel ještě dál. V roce 1421 se totiž na čáslavském sněmu nechal zvolit do prohusitské zemské vlády. To však neuniklo pozornosti krále Zikmunda a jeho družiny, která nejspíše v roce 1424 chřenovický hrad napadla a při následném dobývání jej také výrazně poškodila.

V roce 1860 amatérští historici prorazili díru do chřenovické věže. V jejích útrobách však nalezli jen lidské kosti a několik podkov a mečů. O dalších 46 let později se na ně už ale štěstí usmálo.

Tehdy totiž nadšení hledači nalezli nádobu plnou pražských grošů, vyražených na sklonku vládnutí krále Václava IV. O jejich původu není známo mnoho, dnes je zřejmé jen to, že mince na hradě kdosi zakopal snad někdy kolem roku 1420. Kdo to byl a proč to udělal, však historikové dodnes nevědí.

Jisté ale je, že tajemný střadatel, který truhlu na Chřenovicích schoval, se se svým úkrytem mnoha lidem ze svého okolí nesvěřil. Groše totiž nenalezli ani další majitelé již pobořeného hrádku, jimiž byli mimo jiné i pánové z Říčan, ani mnozí nadšenci, již na hrad, zpustlý zřejmě na počátku šestnáctého století, v dalších letech přicházeli.

Do dnešních dní se z někdejší tvrze mnoho nedochovalo. Turisté mohou v Chřenovicích obdivovat jen vysokou a zachovalou strážní věž či zbytky hradního opevnění. V okolí hradu jsou pak patrná i místa, kudy procházel vodní příkop.

Zřícenina se nachází asi čtyři kilometry od Ledče nad Sázavou. Jen asi sto metrů od ní je však také vlaková zastávka nazvaná Chřenovice-podhradí.

Autor: Jiří Svatoš