Tomáš Kusý: Už před turnajem jsme věděli, že chceme jen zlato

Třikrát během jediného týdne jste porazili Dány a následně jste se stali evropskými šampiony. Kdyby vám někdo před turnajem řekl, že to takhle dopadne, co byste si o něm myslel?

Věřil bych mu (smích). My jsme sem jeli s tím, že si z tohoto mistrovství nechceme odvážet nic jiného než zlaté medaile. Cíl jsme dokázali splnit a teď už je úplně jedno, jestli jsme někoho porazili jednou nebo třikrát, naším hlavním cílem bylo vyhrát finále. A to se nám podařilo.

Vy jste celým turnajem prošli neuvěřitelně suverénně bez jediné porážky. Byl během celého mistrovství vůbec nějaký okamžik, kdy jste o zlatu alespoň trošku zapochyboval?

Ne, ne. V žádném případě. Kluci hráli od prvního do posledního zápasu fantasticky, takže jsem neměl ani sebemenší důvod pochybovat.

Součástí turnaje jsou kromě zápasů s dalšími favority i duely s vyloženými outsidery, jako jsou například Chorvatsko či Izrael. Jak složité je motivovat hráče do takovýchto duelů, aby nedošlo k podcenění a následným zbytečným výsledkovým problémům?

Vůbec nebylo potřeba kluky do těchto ani žádných jiných zápasů motivovat. Všichni naši hráči jsou totiž natolik zkušení, že velmi dobře vědí, že i duely proti slabším soupeřům jsou velmi důležité. My jsme se snažili přistoupit stejně zodpovědně k finále i k utkání třeba právě s Izraelem. A myslím, že naše výsledky i předvedená hra tomu odpovídaly.

Kádr národního týmu byl na tomto šampionátu hodně široký. Jak se vám povedlo udržet všechny hráče v zápasovém tempu, když jste tady hráli jen jediný zápas denně?

To je samozřejmě problém turnajů, jako je tento. My jsme se snažili sestavu před každým zápasem prostřídat tak, aby si zahráli skutečně všichni hráči. A i proto myslím, že se nám podařilo všechny členy týmu udržet v dobrém herním tempu od prvního do posledního dne mistrovství.

Vím, že trenéři podobné otázky nemají příliš rádi, ale přesto se zeptám. Dokážete vyzdvihnout z vašeho týmu některé individuality – hráče, kteří byli přeci jen o kousek většími tahouny než ostatní?

Mně tahle otázka ani tolik nevadí, ale přesto je pro mě strašně složité na ni odpovědět. V každém zápase se dařilo někomu jinému a našich úspěchů jsme dosáhli hlavně díky skvělému týmovému výkonu. Nicméně musím vyzdvihnout skvělé výkony Karla Kadečky (hráč havlíčkobrodských Hrochů – pozn. red.), jenž předvedl několik parádních homerunů, které nám v klíčových okamžicích strašně moc pomohly.

Atmosféra v Havlíčkově Brodě byla skvělá. Vy jste s národním týmem procestoval už mnoho zemí, zažil jste vůbec někde něco podobného?

Musím říci, že ano. Byl jsem například na mistrovství světa v Číně, kde na softbal přišlo přes pět tisíc diváků, kteří vytvořili takovou kulisu, že nebylo slyšet vlastního slova. Na druhou stranu, na evropské poměry je zdejší atmosféra fantastická. Myslím, že v Evropě bychom podobné softbalové nadšení hledali asi jen hodně těžko.

Kromě zlatých medailí jste si v Havlíčkově Brodě vybojovali také účast na mistrovství světa v příštím roce. Jakých výsledků byste na něm chtěli dosáhnout?

Ve světovém měřítku zatím ještě mezi medailové kandidáty nepatříme, ale určitě budeme chtít postoupit mezi nejlepších osm týmů. To bude náš hlavní cíl.

Autor: Jiří Svatoš