Tři zámky Vysočiny, tři letní výstavy

Jídlo a umění stolovat, daleké cesty za poznáním a hraní společenských her – to jsou témata, která oslovovala nejen šlechtice v minulých staletích, ale promlouvají i k člověku 21. století. Památky na Vysočině tedy vsadily na jistotu a prostřednictvím třech výstav nechávají návštěvníky nahlédnout do života šlechty skrze cestování a stolování a přinášejí průřez historií společenských her.

Šlechtic na cestách na zámku Jaroměřice nad Rokytnou

Druhá prohlídková trasa zámku v Jaroměřicích nad Rokytnou se každoročně během hlavní návštěvnické sezóny promění v duchu nějakého konkrétního tématu. V letošním roce vévodí expozici téma Šlechtic na cestách. Výstava představuje historii cestování od 17. do 19. století s přihlédnutím k nejstarším dějinám a potrvá až do konce října.

Návštěvníci se dozvědí, jak vypadaly cesty v průběhu historie, kdo cestoval zásadně na koních a kdo se mohl vézt vozem. Uvidí nosítka, poznají útroby cestovní truhly a mnohé zaujme podoba cestovního fotoaparátu z konce 19. století. Jedním z hlavních témat jsou kavalírské cesty, na které se vydávali mladí šlechtici, aby nabrali zkušenosti a poznali cizí země. K tomu se váže i jeden z nejzajímavějších exponátů – kopie cestovního pasu Jana Adama Questenberka z konce 17. století.
Během cest v 18. století se začalo pamatovat také na nutnou hygienu, které sloužila cestovní toaleta. Nezbytnou se pomalu stávala i lékárnička, která mimo jiné obsahovala destilovaný vinný ocet nebo francouzský koňak na otlačeniny. Z dalekých cest do Orientu, Egypta či Afriky si šlechtici přiváželi mnohé upomínkové předměty, vydělané kůže cizokrajných zvířat nebo třeba kostým samuraje.
Naopak mnozí lidé přijížděli do Čech, kde využívali proslulou lázeňskou péči. Oblíbené byli i různé pikniky, při nichž se využívaly speciální přenosné postele. Cestování ovlivnilo samozřejmě i českou kuchyni, kterou obohatilo o mnohé dosud neznámé pokrmy.

Stolování na zámku v Náměšti nad Oslavou

Prostřený stůl na šlechtickém sídle v 19. a 20. století je hlavním tématem výstavy Stolování na zámku, která zásadním způsobem oživila čtyři sály první prohlídkové trasy zámku v Náměšti nad Oslavou. Díky detailně naaranžovaným historickým situacím se návštěvníci dozvědí, jak vypadala tabule všední, sváteční či postní, co se podávalo v dámském či pánském appartementu, jak se pila čokoláda nebo jaké bylo menu během slavnostního banketu.

Úvodní část zahajuje velká vídeňská snídaně. Společně s francouzskou představovala v polovině 19. století standardní typ velké, úplné snídaně, zvané kontinentální. Během ní se podávalo vařené vejce naměkko, císařská žemle s máslem a zavařeninou a pravá zrnková káva s mlékem či smetanou. Kromě stanoveného denního menu poskytovala občas paní domu i takzvané kolace neboli občerstvení. Kolace se odlišovaly podle toho, komu byly určeny. Na náměšťské zámecké tabuli jsou k vidění kolace se zmrzlinou, savojskými piškoty a čokoládou nebo kolace s pečenými kaštany, plněným koláčem a kakaem.
Stolování během všedních dnů žen přibližuje snídaně v dámském appartementu (appartement = soukromé místnosti jako ložnice, denní pokoj, přijímací salon i budoár), kde paní domu trávila velkou část svého času vzhledem k časté fyzické indisponovanosti. Představeno je také podávání jídel během postního období, kdy byl nejčastějším pokrmem císařský trhanec s restovanými sušenými švestkami a cukrem. Autoři výstavy neopomněli ani malé děti, jimž se v dětských appartementech servírovala převážně kaše, nejčastěji jáhlová.
Oblíbený způsob stolování mužů ukazuje lovecká tabule v pánském salonu. Jejich nedílnou součástí bývaly tzv. nástolníky často zobrazující lovecké figurální scény provedené v porcelánu. Účastníci tabule si pochutnávali na paštikách buď s kyselou smetanou, nebo různými ovocnými omáčkami, k tomu přikusovali chléb mazaný máslem a popíjeli kvalitní červené víno. Na závěr pánské večeře přišly na řadu typické míchané salonní nápoje jako bischof, punč či bowle. Vrcholem instalace je svatební banket, jemuž předchází sektová tabule. Slavnostní svatební hostina byla prostřena pouze pro členy obou rodin, servírovala se pokud možno ve stříbře a řídila se závaznými pravidly. Iniciačním pokrmem a zároveň tzv. jídlem na podívanou na svatebních tabulích bývala paštika, velmi často labutí. Labuť symbolizovala ideální obraz nevěsty, krásu, půvab, čistotu těla i duše, panenství. Pokud měla na hlavě korunku, představovala korunovanou nevěstu, která se stane plodnou ženou.
Výstava je unikátní tím, že veškeré exponáty jsou autenticky dochované přímo na zámku v Náměšti nad Oslavou a dosud nikdy nebyly v této ucelenosti prezentovány veřejnosti. Kromě instalovaných tabulí jsou k vidění i stříbrné soubory příborů, speciálních nožů, misek na zmrzlinu, porcelánové soupravy a další vybavení. Výstava bude na zámku k vidění během celé hlavní návštěvnické sezony.

Pojďte si hrát do zámku v Telči

Hry tvoří nedílnou součást života všech věkových kategorií i společenského postavení. Ojedinělou příležitost porovnat nejstarší stolní hry ze zámeckých depozitářů s těmi, s nimiž si hráli děti i dospělí během 20. století nabízí výstava Pojďte si hrát do zámku v Telči. Výstava bude k vidění až do 3. ledna 2016.

V první části výstavy se návštěvníci podívají na nejstarší stolní hry a stavebnice ze zámků v Telči, Lysicích, Vizovicích a Hrádku u Nechanic. Kutilové naopak ocení konstruktivní stavebnice, jakými byl dřevěný Archimedes, kovový Merkur či Edison, anebo Mecano.
V první polovině 20. století byla hitem stavebnice Richterovy kamenné kostky. Z nich se sestavovaly historické budovy, osázené vystřihanými papírovými stromy, keři a postavami poutníků. Děti díky kostkám uskutečňují své nápady a budují první dětská díla, učí se trpělivosti a rozvíjí svou vlastní představivost, fantazii a manuální zručnost. Mezi vystavenými exponáty nechybí ani puzzle, jehož historie sahá až do roku 1760.
Druhá polovina výstavy představuje deskové a stolní hry. Pozornost hráčů se pomalu přesouvala od klasických stolních her, jakými jsou šachy, dáma, mlýn, vrchcáby až ke hře Monopoly, jejíž objev se v roce 1935 stal zlomovým. Rozmach využívání vzducholodí či rozvoj automobilového průmyslu se promítal i do světa stolních her počátku 20. století.
Nepřehlédnutelná je také hra Obrana vlasti z doby druhé světové války, na jejímž rozlehlém hracím plánu se odehrála bitva dřevěné vojenské techniky - lodí, tanků a letadel. Zajímavé je, že na grafické stránce herních plánů se často podíleli významní výtvarníci své doby. Všichni návštěvníci jsou v závěru výstavy zváni do herny.

Autor: Jitka Skořepová