Třináct certifikovaných přírodních zahrad přibylo na Vysočině

Plakety, certifikáty a drobné dárky v podobě knihy a trvalky přebírali majitelé zahrad z rukou senátora Miloše Vystrčila, Zdeňka Ryšavého, radního pro oblast životního prostředí, a Martina Hyského, radního pro oblast regionálního rozvoje, a Jozefa Zeťka, ředitele Chaloupky o. p. s. Z třinácti oceněných zahrad byl dvěma udělen titul Ukázková přírodní zahrada, což je nejvyšší ocenění, které lze získat.

„Kdo získá plaketu Ukázková přírodní zahrada, ten si může být jistý, že jeho zahrada je něčím výjimečná. Může to být stylem, v jakém je zahrada utvářena, jejím uspořádáním, ale také speciálním využitím a zpracováním zahradních produktů, turistickou atraktivitou a podobně,“ upřesňuje Iveta Machátová z Chaloupek o. p. s., koordinátorka projektu Přírodní zahrady na Vysočině. Jednu takovou si mohlo na sedm desítek účastníků hned prohlédnout. Patřila totiž manželům Fexovým z Chrástova, u nichž se celá slavnost konala. Tím však prohlídka zahrad neskončila, v Chrástově byla oceněna ještě zahrada rodiny Křižkových. Cestou mezi oběma zahradami mohli účastníci navštívit místní kapličku, kde byla připravena výstava výrobků chrástovských žen a místních kronik.
Myšlenka přírodních zahrad má své kořeny v Dolním Rakousku, kde má už více jak desetiletou historii. Na Vysočinu přišlo díky podpoře z Evropské unie v rámci podpory česko-rakouské územní spolupráce. Z Dolního Rakouska byla převzata i kritéria pro přírodní zahrady.
„Pro získání ocenění Přírodní zahrada musí každý majitel splnit tři základní kritéria – žádná rychle rozpustná umělá hnojiva, žádné pesticidy či jiné chemické postřiky a žádná rašelina,“ vysvětlila Iveta Machátová, čím se vyznačují oceněné zahrady.
Používání rašeliny je velmi rozšířené, ale její vynechání při péči o zahradu má své důvody. Při těžbě rašeliny totiž dochází k devastaci přírody a její přeprava na dlouhé vzdálenosti s sebou nese také značné zatížení životního prostředí. O snižování používání chemie v přírodě snad není třeba ani mluvit. Již její výroba je náročná a nebezpečná. „Rychle rozpustná hnojiva jsou také špatná, rostliny z nich většinou čerpají do prvního deště, pak je voda odplaví dál, kde mohou způsobit více škody jak užitku,“ upozorňuje Iveta Machátová. Vše lze samozřejmě nahradit přírodní a přirozenou formou. Pro ty, kdo si neví rady, nabízejí Chaloupky poradenství zdarma.

Více na www.chaloupky.cz

Autor: Pavel Ratkovský