Čtvrtým rokem probíhá v Jihlavě pilotní projekt monitoringu škodlivých látek v ovzduší. Ve čtvrtek 16. února jeho tvůrci prezentovali výsledky meření.
Z projektu, který realizuje Český hydrometeorologický ústav spolu s městem Jihlava a Krajem Vysočina, vyplývá, že kvalita ovzduší v Jihlavě je dobrá. Kraj Vysočina patří, co se ovzduší týče, k nejčistším krajům v republice. Měřící stanice v Jihlavě je umístěna v areálu firmy Automotive Lighting, kde je průmyslová zóna a napojuje se zde silnice I/38 na dálnici D1. Stanice měří prachové částice, oxidy dusíku, plus kompletní meteorologické údaje. Stanice je bezobslužná a je v provozu čtyřiadvacet hodin 365 dní v roce. Vyhodnocení údajů dělá Český hydrometeorologický ústav. Provoz stanice financuje město Jihlava a Kraj Vysočina. Za loňský rok Jihlava zaplatila za měření 240 000 korun a tutéž částku zaplatil i Kraj Vysočina. Sumář údajů stál 60 000 korun.
Z měření vyplývá, že největším zdrojem prachu a oxidů dusíku (asi 90 %) je doprava, zbývajících 10 % připadá na vrub průmyslu ve městě. Rok 2011 byl mírně lepší než rok 2010. V roce 2011 nebyl překročen žádný imisní limit. „Připravujeme projekt, kdy budeme monitorovat čtyřiadvacet míst v kraji i menší obce. Chceme jej letos spustit minimálně na pět let,“ uvedl Zdeněk Ryšavý, radní Kraje Vysočina pro oblast životního prostředí. Naměřené údaje by měly být přístupné online na webu a také se využijí pro územní plánování. „V současné době připravujeme nový územní plán města, umístění nové bytové výstavby i průmyslových zón. Dobrá zpráva je, že v příštím roce by měla být dokončena mimoúrovňová křižovatka v Pávově, která bude mít pozitivní vliv na dopravu v průmyslové zóně. Město také plánuje výsadbu zeleně,“ dodal primátor Jihlavy Jaroslav Vymazal.
Významným znečišťovatelem ovzduší jsou i lokální topeniště, na které však není legislativní páka. „Proti spalovně se bojuje lépe než proti lidem, kteří ten odpad spalují doma,“ komentoval Zdeněk Ryšavý. Podle jeho slov by připravovaná spalovna odpadu byla z hlediska znečištění ovzduší těsně za plynovou kotelnou. „Lidé mají obavy ze zatížení dopravou odpadu, ale musíme vzít v úvahu, že dnes se odpad také vozí - na skládky. U spalovny bychom chtěli maximálně využít železniční dopravu a dálnici D1,“ upřesnil Zdeněk Ryšavý.
Autor: Eva Vorálková