Vysočina hlásí kalamitní stav

„Hejtman Kraje Vysočina Jiří Běhounek dnes ráno po 7.30 vyhlásil na žádost ředitelství Krajské správy a údržby silnic Vysočiny kalamitní stav prvního stupně v okrese Žďár nad Sázavou,“ uvedla před osmou hodinou ranní Jitka Svatošová, tisková mluvčí kraje. Důvodem nesjíznosti silnic bylo silné sněžení během noci doprovázené větrnými poryvy, tvorba sněhových jazyků a závějí. Cestářům se nepodařilo během noci a rána zajistit sjízdnost, a proto pracují v režimu kalamitního stavu od dnešní půlnoci. Přesto zůstávají mnohé silnice třetích tříd neprůjezdné.

Situace na Žďársku a Jihlavsku je vážná. „Po zhodnocení aktuálního stavu požádali krajští hasiči z Vysočiny o nasazení speciální vyprošťovací techniky Záchranného útvaru Hlučín. Na Vysočinu do několika hodin dorazí dva vozy Tatra, vyprošťovací tank a speciální vyprošťovací vozidlo. „Mezi první úseky, kam bude okamžitě po příjezdu nasazena, patří silnice I/38 mezi Jihlavou a Havlíčkovým Brodem, kde kamiony stojí už déle než dvanáct hodin. Další pořadí vyklízení komunikací včetně vyprošťování kamionů bude známo v následujících hodinách,“ uvedl Libor Joukl, náměstek hejtmana Kraje Vysočina pro oblast dopravy.
Dopravní komplikace řeší Policie ČR a silničáři také na silnici I/19 u Divišova, kde uvízl polský kamion a jeho vyproštění se velice komplikuje. Průjezd v tomto úseku je možný pouze s velkou opatrností v jednom směru a pouze pro osobní automobily. Zdravotnická záchranná služba Kraje Vysočina má pro Žďársko v případě nutnosti k dispozici obojživelné vozidlo.
Neprůjezdná železniční trať je mezi Bystřicí nad Pernštejnem a Novým Městem na Moravě. Náhradní autobusová doprava je zajištěna, ale je závislá na sjízdnosti komunikací. Velké potíže stále trvají na trati Kostelec–Telč–Slavonice. V tuto chvíli dráhy čekají na zprovoznění tratí, ke kterému musí přispět sněhové frézy. Včerejší údržba silnic prvních až třetích tříd na Vysočině přišla krajské silničáře na osm milionů korun. V terénu je nyní oproti běžnému stavu o sto padesát traktorů více. „Maximálně využíváme spolupráce externích subjektů vč. Českých lesů. To se samozřejmě promítá do celkových nákladů na údržbu,“ dodal Libor Joukl.

Autor: Milan Pilař