
Boží muka v Polné
Jsou jimi kaple Nanebevzetí Panny Marie v Jihlavě, boží muka v Polné, náhrobek na hřbitově na Starém Městě v Telči a dva židovské domy v Třebíči.
„Nově prohlášené kulturní památky dokazují, že i drobné stavby a objekty jako jsou náhrobky či boží muka, mohou mít nadregionální význam a jsou cenné v celostátním měřítku,“ konstatuje ředitelka územního odborného pracoviště NPÚ v Telči Martina Indrová.
Kaple Nanebevzetí Panny Marie v Jihlavě je situována při okraji komunikace směrem na Pístov, v Telečské ulici, před průčelím panelového bytového domu. Pozdně barokní sakrální stavba vznikla v roce 1762 na předměstí tehdejší Jihlavy jako kaple pro pocestné u frekventované středověké cesty. Připomíná místo, kde se zastavovali poutníci u vyvěrajícího pramene vody. Přizděné sloupky pocházejí z doby kolem roku 1900, kdy byla kaple začleněna do venkovního oplocení školní zahrady při Německé hospodářské škole. Jedná se o zajímavou stavbu, která dokládá regionální historii.

Kaple Nanebevzetí Panny Marie v Jihlavě
Boží muka v Polné pocházejí ze 17. století. Stojí na křížení dvou cest, a to silnice směrem na Zábornou a cesty vedoucí k rybníku za obcí. Jejich stávající umístění je zachyceno ve Stabilním katastru z roku 1838, což naznačuje, že jsou stále na svém původním místě. Jejich poloha označuje v historickém kontextu původní hranici obce. Mají zajímavou, kvalitně řemeslně propracovanou lucernovou kaplici, která se vymyká lokální produkci obdobného typu božích muk v regionu.
V minulosti zde byl pravděpodobně umístěn obraz sv. Václava, což potvrzuje patrný výrazný otisk obrazu na vnitřní straně kaplice.
Novou nemovitou kulturní památkou, která se může stát i vyhledávaným cílem turistů a příznivců výtvarného umění a historie, se od června může pochlubit
Telč. Je to
náhrobek na hřbitově na Starém Městě (na hrobovém místě č. 151, 152). Jeho dominantou je pískovcová socha odpočívajícího anděla opírajícího se o kamennou vázu.

Náhrobek na hřbitově na Starém Městě v Telči
Celý hrob je ohraničen žulovými obrubníky s litinovými sloupky, které jsou vzájemně spojeny řetězy. Svým návrhem a provedením patří tento hrob mezi nejzajímavější z celého hřbitovního areálu a pravděpodobně se jedná o jediný náhrobek v Telči, který pochází z významné brněnské kamenosochařské dílny LOOS&TOMOLA Brno. Jde o kvalitní uměleckořemeslnou práci z druhé poloviny 19. století. Náhrobek dotváří a zušlechťuje celý areál památkově chráněného Kostela Matky Boží.
Domy čp. 59 a čp. 60 v Třebíči v ulici L. Pokorného tvoří společně nárožní dvoupodlažní objekt pod jedním krovem. Obě čísla popisná se v jednotlivých podlažích různě vzájemně prolínají a domy spolu stavebně souvisí a tvoří jeden celek. Představují významný doklad historického vývoje a ukázku života židovské komunity. Mezi kulturně-historické hodnoty stavby patří kromě půdorysného uspořádání a autentických konstrukcí zdiva také široká škála truhlářských prvků (dveří, oken a vestavěných skříní). Zcela mimořádný je nález autentické židovské mezuzy na dveřích pavlače, která je jediným exemplářem v třebíčské židovské čtvrti a přímo odkazuje na přítomnost židovské komunity a fyzický projev jejích náboženských pravidel.
Výše uvedené kulturní památky byly prohlášeny ministerstvem kultury na základě podnětu vlastníka a na základě odborného návrhu, který vypracovalo územní odborné pracoviště NPÚ v Telči.
K 30. červenci bylo na Vysočině v ústředním seznamu zapsáno 2966 nemovitých kulturních památek a šestnáct národních kulturních památek. Dále se na tomto území nacházejí tři městské a tři vesnické památkové rezervace, 22 městských a pět vesnických památkových zón a jedna krajinná památková zóna.
Na Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO jsou zapsány: Telč - historické jádro města, Zelená hora - poutní kostel sv. Jana Nepomuckého, Třebíč - soubor židovské čtvrti, židovského hřbitova a baziliky sv. Prokopa, což znamená, že Kraj Vysočina se může pyšnit nejvyšším počtem památek UNESCO v rámci ČR (celkem 3).
Autor: Ilona Ampapová